11.1.2026 15:40
Projekt Realiťák roku stojí na důvěře a férových pravidlech. Právě proto probíhají důkladné kontroly, které ověřují, zda jsou hlasy, recenze, reference i výsledky makléřů v souladu s pravidly. Letos jsme narazili jen na několik typických nedostatků – a zároveň jsme si znovu potvrdili, že kontrolní mechanismy jsou klíčové pro transparentnost celého projektu. Pro rok 2026 navíc připravujeme zpřesnění některých pravidel, aby byly výstupy pro veřejnost ještě srozumitelnější a důvěryhodnější.
Realiťák roku není o tom, kdo je nejhlasitější na sociálních sítích. Smyslem projektu je pomoci veřejnosti vybrat si makléře podle ověřitelných kritérií a současně podporovat profesní standardy v celém oboru. Kontroly proto nejsou „formální dohra“ po skončení ročníku, ale jeden z nejdůležitějších nástrojů, jak udržet projekt spravedlivý.
„Realiťák roku má veřejnosti usnadnit výběr makléře, kterému může důvěřovat. Kontroly jsou nezbytné, aby se výsledky opíraly o fakta a aby pravidla platila pro všechny stejně,“ říká Monika Lukášová, ředitelka projektu Realiťák roku.
„Pokud chceme zvyšovat úroveň realitních služeb, musíme být důslední. Kontrola pravidel chrání poctivé makléře a zároveň dává veřejnosti jistotu, že projekt stojí na ověřitelných základech,“ doplňuje Petr Makovský, výkonný ředitel realitního portálu Reality.iDNES.cz a zakladatel projektu Realiťák roku.
Kontroly v projektu přitom neprobíhají jen na konci ročníku. Probíhají celoročně, protože řada věcí se dá vyhodnocovat průběžně a včas zachytit nesrovnalosti. Zároveň ale platí, že v prosinci dochází ke zvýšenému množství kontrol, protože právě v závěru ročníku se uzavírají podklady pro finální vyhodnocení a je potřeba ověřit, že všechny vstupy odpovídají pravidlům.
Hlasování veřejnosti má v projektu Realiťák roku jasně nastavená pravidla a technické pojistky. Základní princip je jednoduchý: jedna e-mailová adresa může v rámci jednoho ročníku hlasovat pouze jednou. Pokud se někdo pokusí hlasovat opakovaně ze stejné adresy, systém mu to automaticky neumožní.
Průběžně se také kontroluje, zda hlasy nepřicházejí z tzv. jednorázových (dočasných) e-mailových služeb. Databáze těchto domén se neustále doplňuje, protože podobné služby vznikají a mění se.
V praxi se objevují i pokusy pravidla obejít vytvářením většího množství „fiktivních“ adres – například na vlastní doméně, kdy je hlasující schopen všechny adresy sám potvrzovat. Další cestou mohou být e-mailové aliasy a různé varianty zápisu jedné schránky, které na první pohled vypadají jako odlišné adresy, ale technicky stále doručují potvrzení do stejného inboxu. Proto systém nevyhodnocuje jen doslovnou shodu adres, ale sleduje i typické vzorce takových variant, zejména pokud se hlasy objeví ve větším množství nebo v krátkém čase. Pokud kontrolní mechanismy podobné chování zachytí, hlasy se označí k prověření a při potvrzení obcházení pravidel se do výsledků nezapočítají.
Recenze jsou pro veřejnost důležitým vodítkem, ale zároveň jde o oblast, kde je nutné hlídat důvěryhodnost. Proto recenze v projektu procházejí průběžnou i závěrečnou kontrolou.
Zvýšenou pozornost věnujeme především situacím, kdy se objeví nesoulad v identitě autora recenze – typicky když se jméno uvedené u recenze neshoduje s e-mailovou adresou, ze které byla recenze potvrzena nebo odeslána. Taková nesrovnalost nemusí automaticky znamenat porušení pravidel (může jít i o běžnou chybu nebo použití rodinného e-mailu), ale je to jasný signál pro detailnější prověření.
Součástí kontrol je také namátkové provolávání vzorku kontaktů uvedených u recenzí. Ověřuje se, zda kontakt existuje a zda se na něm hlásí osoba, která odpovídá recenzi. Pokud se ukáže, že telefonní číslo neexistuje, je dlouhodobě nedostupné, nebo se představí někdo jiný, spouští se hlubší kontrola a recenze se dále prověřuje. V případě potvrzení nesrovnalostí se recenze do hodnocení nezapočítá.
Pro rok 2026 navíc připravujeme úpravy systému tak, aby recenze musely být konkrétnější a aby se vztahovaly výhradně ke spolupráci na realitním obchodu jako takovém. Cílem je posun od obecných superlativů k popisu reálné služby – tak, aby recenze veřejnosti skutečně pomáhaly při výběru makléře.
Vedle recenzí pracuje projekt Realiťák roku také s referencemi, které si makléři do systému zadávají sami – typicky na základě již existujících referenčních výstupů z veřejných zdrojů (například firemní web, profily, katalogy, vyhledávače nebo jiné veřejně dostupné platformy). Aby reference nebyly jen „položkou v profilu“, probíhá u nich namátková kontrola.
Základním pravidlem je, že makléř musí být schopen doložit, že reference pochází od skutečné osoby. Proto v rámci kontrol požadujeme kontakt na autora reference – tedy na člověka, který ji makléři poskytl. Nejde o hromadné prověřování všech záznamů, ale o cílený postup na vzorku a u případů, kde se objeví nesrovnalosti nebo podezřelé vzorce. Pokud makléř nedokáže kontakt doložit, případně se ukáže, že reference není ověřitelná, přistupuje se k dalšímu prověření podle pravidel projektu a reference se může do hodnocení nezapočítat.
Pro rok 2026 zároveň chystáme zpřesnění: nově budeme požadovat, aby makléř u reference uvedl také zdroj, odkud reference pochází (tedy kde byla původně zveřejněna). Tím se zvýší dohledatelnost, transparentnost a také vypovídací hodnota referencí pro veřejnost.
Součástí hodnocení jsou i profesní předpoklady, které mají přímý dopad na bezpečí klienta a úroveň služby – zejména certifikáty a pojištění odpovědnosti.
U certifikátů se v praxi objevuje minimum problémů, protože systém je nastavený tak, že eviduje i to, kdo certifikát vydal. Díky tomu je možné deklarované certifikace průběžně porovnávat, kontrolovat jejich logiku a v případě potřeby je také ověřit u konkrétního vydavatele.
Pojištění je administrativně složitější oblast – jednak kvůli různým typům pojistek, rozdílným podmínkám pojistitelů a také kvůli tomu, že se v čase mění platnost a rozsah krytí. Přesto i zde uplatňujeme kontrolní mechanismy: pojištění namátkově ověřujeme a v situacích, kdy se objeví nesrovnalost nebo podezření, vyžadujeme doložení. Cílem není vytvářet „papírové překážky“, ale držet projekt v rovině profesionálních standardů.
Obrátkovost a evidence obchodů patří mezi klíčové části hodnocení, protože ukazují, zda makléř pracuje stabilně, dlouhodobě a s reálnými výsledky. Zároveň je to oblast, kde musí být pravidla nastavená velmi přesně – jinak hrozí, že do systému vstoupí údaje, které nejsou srovnatelné napříč účastníky.
V rámci kontrol se letos objevilo několik typických nedostatků:
Jeden obchod zadaný dvakrát (dvěma makléři): v praxi je týmová spolupráce běžná, ale z pohledu hodnocení je nutné zabránit tomu, aby se jeden obchod „počítal dvakrát“ a uměle navyšoval výsledky.
Opakované administrativní prodloužení nájemní/podnájemní smlouvy jako „nový obchod“: u nájmů se často formálně vytváří nová smlouva každý rok, ale cílem projektu je hodnotit reálnou zprostředkovatelskou činnost, ne pouhou administrativní obnovu stejného vztahu.
Obchod zadaný dříve, než byl dokončen: pro srovnatelnost je důležité, aby do hodnocení vstupovaly obchody v odpovídající fázi a ve správném období.
Obrat zadaný včetně DPH místo bez DPH: pokud metodika pracuje s částkou bez DPH, musí to platit jednotně – jinak vzniká umělý rozdíl a zkreslení výsledků.
Obrat zadaný za celou firmu, ne pouze za provize z realitního zprostředkování: do obratu musí vstupovat srovnatelné položky – tedy provize z realitního zprostředkování, nikoli obraty z jiných činností nebo doplňkových služeb.
Když kontrola odhalí nesrovnalost, postupuje se podle pravidel projektu – typicky se vyžádá upřesnění, doplnění nebo oprava údajů tak, aby záznam odpovídal metodice. Smyslem není „hledat chyby“, ale zajistit, že výsledky budou stát na správných datech a že poctiví makléři nebudou znevýhodněni vůči těm, u nichž by nepřesné zadání mohlo čísla uměle navýšit.
Pro rok 2026 budeme ještě více dbát na to, aby účastníci zadávali údaje průběžně během celého roku, a ne až „na poslední chvíli“ v závěru ročníku. Průběžné zadávání je férovější, snižuje chybovost a umožňuje včasné ověření sporných položek. Naopak hromadné doplňování dat na konci roku často vede k administrativním omylům a zbytečným nesrovnalostem, které pak musí projít náročnějším prověřováním.
Pro člověka, který prodává nebo kupuje nemovitost, je největší riziko jednoduché: vybrat si „pěkně působícího“ makléře bez ověřitelných standardů a odpovědnosti. Právě proto projekt Realiťák roku dlouhodobě učí veřejnost, na co má právo se ptát a co má od makléře požadovat: doložitelné výsledky, reálné klientské výstupy, profesionální standardy a transparentní práci.
Kontroly na konci ročníku jsou tedy nejen interní proces projektu, ale i jasný signál směrem k veřejnosti: že kritéria nejsou „na oko“ a že poctivost a profesionalita mají v hodnocení skutečnou váhu.
Konec 8. ročníku znovu ukázal, že kontrolní mechanismy dávají smysl. Ano, objevily se typické nedostatky – a právě jejich odhalení je důkazem, že projekt funguje transparentně a důsledně. Pro rok 2026 navíc pravidla v některých oblastech zpřesňujeme, aby byly výstupy pro veřejnost ještě přehlednější a důvěryhodnější.
Pravidla pro rok 2026 budou doplněna a zpřesněna tak, aby odpovídala zkušenostem z kontrol a aby byla pro veřejnost i makléře ještě srozumitelnější. Finální verzi pravidel projektu pro ročník 2026 zveřejníme nejpozději do konce února 2026.
„Důvěra se nestaví na sloganech. Staví se na tom, že když něco deklarujeme, umíme to také ověřit. A přesně to v projektu Realiťák roku a Realitka roku děláme,“ uzavírá Monika Lukášová.
Monika Lukášová, 
Petr Makovský