6.10.2026 10:52
Více než polovina oslovených majitelů nemovitostí se obává budoucího omezení nebo zákazu topení dřevem. K 6. říjnu 2026 ale žádný plošný zákaz topení dřevem v Česku schválen není. Pro kupující rodinného domu je přesto zdroj vytápění jednou z nejdůležitějších věcí, které by měl prověřit ještě před podpisem smlouvy. Starý nevyhovující kotel, špatný komín, vysoká spotřeba nebo nutnost změnit celý topný systém mohou z na první pohled výhodné koupě udělat nemovitost vyžadující významnou dodatečnou investici. A samotný PENB skutečné účty za energie neukáže.
Projekt Realiťák roku | Aktuality | Pro veřejnost | Nejlepší makléři | Reality.iDNES.cz
Ne, plošný zákaz topení dřevem v Česku dnes schválen není.
Od 1. září 2024 ale není možné provozovat některé nejstarší kotle na pevná paliva napojené na teplovodní ústřední vytápění. Povinnost se netýká stejným způsobem běžných kamen, krbových vložek nebo sporáků používaných k přímému vytápění místnosti.
Při koupi domu proto nestačí otázka „topí se tady dřevem?“. Potřebujete vědět čím přesně se topí, jak je zařízení staré, zda jej lze legálně provozovat, v jakém stavu je komín a kolik energie dům skutečně spotřebuje.
Průzkum společnosti Median realizovaný pro Asociaci pro ekologické vytápění dřevem ukázal, že budoucího výrazného omezení nebo zákazu topení dřevem se obává 54 % oslovených majitelů nemovitostí.
Dalších 52 % respondentů uvedlo, že jim chybějí srozumitelné informace o současných pravidlech. Mezi lidmi, kteří nákup nového topidla zvažovali, ale později jej odložili nebo od něj ustoupili, mělo obavu z budoucího zákazu 61 % dotázaných.
Průzkum probíhal od 5. do 19. srpna 2026 na vzorku 818 respondentů, kteří řeší vytápění rodinného domu, chalupy nebo obdobné nemovitosti.
Pro kupujícího domu je však důležité oddělit obavy veřejnosti od skutečně platných pravidel.
Co platí k 6. říjnu 2026?
V České republice není schválen plošný zákaz vytápění dřevem. Existují ale emisní a technické požadavky na některé zdroje a od září 2024 platí zákaz používání nejstarších kotlů na pevná paliva 1. a 2. emisní třídy napojených na teplovodní soustavu ústředního vytápění.
„Při koupi rodinného domu bych se nerozhodovala podle titulku o možném budoucím zákazu. Kupující potřebuje zjistit, co je v domě skutečně instalováno dnes, zda je zařízení legálně provozovatelné, v jakém je stavu a co ho bude stát jeho provoz nebo případná výměna,“ říká Monika Lukášová, ředitelka projektu Realiťák roku.
Právě tady vzniká velká část nedorozumění.
Od 1. září 2024 platí v České republice zákaz provozu některých starých kotlů na pevná paliva, které nesplňují minimálně 3. emisní třídu.
Jde zejména o zařízení, která slouží jako zdroj tepla pro teplovodní ústřední vytápění domu.
Ministerstvo životního prostředí přitom výslovně upozorňuje, že tato povinnost se netýká například běžných kamen, krbových vložek nebo sporáků sloužících k přímému vytápění místnosti.
Při prohlídce proto nestačí říci „je tam topení na dřevo“.
Kupující potřebuje vědět, zda jde o kotel, krbová kamna, krbovou vložku, akumulační kamna, zařízení s teplovodním výměníkem nebo například kombinaci několika zdrojů.
Od roku 2022 platí pro lokální topidla na pevná paliva uváděná na evropský trh požadavky ekodesignu.
Stanovují například minimální energetickou účinnost a maximální hodnoty emisí prachových částic, oxidu uhelnatého, organických plynných látek a oxidů dusíku.
Jde ale primárně o pravidla pro uvádění výrobků na trh a do provozu. Samotný ekodesign nelze vykládat jako plošné nařízení, že všechna dříve instalovaná kamna na dřevo musejí být k určitému datu odstraněna.
Pravidla se samozřejmě mohou v budoucnu vyvíjet. Kupující by však neměl současné rozhodnutí o stovkách tisíc korun stavět na spekulaci o právním předpisu, který nebyl schválen.
Průkaz energetické náročnosti budovy je při koupi domu velmi důležitým dokumentem.
Má ale jednu vlastnost, kterou kupující někdy přehlížejí.
PENB nepracuje se skutečnou spotřebou konkrétní rodiny.
Ministerstvo průmyslu a obchodu vysvětluje, že hodnoty vstupující do výpočtu jsou teoretické a vycházejí ze standardizovaného užívání budovy. Díky tomu lze jednotlivé budovy mezi sebou porovnávat bez vlivu toho, zda někdo doma vytápí na 18 °C nebo na 25 °C.
To je pro srovnání domů správně – ale kupující by si z PENB neměl automaticky odvozovat svoji budoucí fakturu.
Ideální kombinace při koupi domu:
PENB + skutečné vyúčtování energií + spotřeba paliva + technický stav domu a topného systému.
Při prohlídce staršího rodinného domu lze často slyšet věty typu:
„Dřevo máme skoro zadarmo.“
„Topíme jen pár kubíků.“
„Tenhle dům moc nežere.“
Pro kupujícího ale podobné informace bez podkladů nemají velkou vypovídací hodnotu.
Pokud je to možné, požádejte prodávajícího například o:
Současně je potřeba vědět, kolik lidí v domě bydlelo, jakou teplotu udržovali a zda vytápěli celý dům.
Rodina, která vytápí pouze přízemí na 19 °C, může mít úplně jinou spotřebu než budoucí čtyřčlenná domácnost využívající všechna podlaží.
Univerzální částka neexistuje. Cena není dána pouze samotným kotlem nebo tepelným čerpadlem.
Rozpočet může zahrnovat:
U jednoduché náhrady lokálních kamen proto může jít o úplně jiný řád investice než při přechodu starého nezatepleného domu z kotle na pevná paliva na tepelné čerpadlo a současné úpravě celé otopné soustavy.
U komplexní změny zdroje rodinného domu je proto realistické uvažovat o investici v řádu vyšších desítek až několika stovek tisíc korun.
Aktuální program Nová zelená úsporám ostatně u bezúročného financování výměny zdroje pracuje například s podporovanými částkami až 200 000 Kč pro kotel na biomasu, 350 000 Kč pro tepelné čerpadlo vzduch–voda a 400 000 Kč pro systém země–voda nebo voda–voda.
Nejde o ceník technologií, ale dobře to ukazuje, že výměna zdroje může představovat významnou položku celkového rozpočtu domácnosti.
Představme si dva domy s rozdílem kupní ceny 300 000 Kč.
První je dražší, ale má zateplenou obálku, moderní zdroj tepla a doložitelnou nízkou spotřebu.
Druhý je levnější, ale po nastěhování zjistíte, že je nutné řešit kotel, komín, regulaci a část radiátorů.
Rozdíl kupních cen se může velmi rychle zmenšit nebo úplně zmizet.
Proto by při porovnávání nemovitostí měla vedle kupní ceny vzniknout ještě jedna částka:
„Kolik mě bude stát tento dům během prvních pěti let?“
„Kupní cena je pouze vstupenka do domu. Skutečná dostupnost bydlení se skládá také ze spotřeby energie a investic, které nemovitost vyžaduje po převodu. Dva stejně drahé domy proto nemusí být pro rodinný rozpočet vůbec stejně drahé,“ říká Petr Makovský, zakladatel projektu Realiťák roku a výkonný ředitel Reality.iDNES.cz.
Energetickou nejistotu dokresluje také průzkum společnosti epet energie zveřejněný 5. října 2026.
Podle něj očekává další růst cen energií 60 % Čechů. Změnu dodavatele však plánuje pouze 15 % respondentů a více než tři čtvrtiny ji vůbec nezvažují.
Průzkum je zajímavý především tím, že ukazuje rostoucí citlivost domácností na náklady energií.
Pro realitní trh z toho plyne jednoduchý závěr:
energetická náročnost domu se stále více stává součástí jeho skutečné ceny.
Ani energetická třída by se neměla používat izolovaně.
Dům může mít horší energetickou třídu, ale levný a funkční způsob vytápění. Jiný může na papíře vypadat lépe, ale konkrétní domácnost bude mít kvůli ceně energie nebo svému způsobu užívání vyšší účty.
Proto by měl kupující spojit tři pohledy:
Zdroj vytápění už není údaj, který stačí vyplnit v inzerátu jedním slovem.
U rodinného domu bychom jej zařadili mezi základní technické informace podobně jako stav střechy, rozvodů nebo PENB.
Makléř by měl od prodávajícího zjistit minimálně:
Pokud část dokumentace chybí, je lepší to kupujícímu otevřeně sdělit než vytvářet dojem jistoty, která neexistuje.
„Nevíme, jakou má kotel emisní třídu.“
Zjistěte ji ještě před koupí.
„Revize někde byla, ale nemůžeme ji najít.“
Dokumentace může být důležitá pro posouzení stavu i bezpečnosti.
„PENB máme, takže provoz domu znáte.“
PENB pracuje se standardizovaným výpočtem, nikoliv se skutečnými účty domácnosti.
„Dřeva se spotřebuje jen pár metrů.“
Ptejte se na konkrétní množství a způsob užívání domu.
„Stejně bude topení dřevem brzy zakázané.“
K 6. říjnu 2026 žádný plošný zákaz topení dřevem schválen není.
Obava z budoucího zákazu topení dřevem je mezi majiteli nemovitostí reálná. Není ale důvod zaměňovat ji za současný právní stav.
Pro kupujícího domu je mnohem důležitější zjistit:
Největším rizikem není samotné dřevo. Největším rizikem je koupit dům, aniž kupující ví, co jeho vytápění znamená pro rodinný rozpočet.
Kupujete rodinný dům?
Prověřený realitní makléř by vám měl pomoci získat nejen informace o ceně a právním stavu nemovitosti, ale také důležité podklady k jejímu technickému a energetickému provozu.
Ne. K 6. říjnu 2026 není v České republice schválen plošný zákaz topení dřevem.
Od 1. září 2024 není možné v rodinných a bytových domech a stavbách pro rodinnou rekreaci provozovat vybrané kotle na pevná paliva, které nesplňují minimálně 3. emisní třídu a spadají pod příslušná ustanovení zákona o ochraně ovzduší.
Ne stejným způsobem. Ministerstvo životního prostředí výslovně uvádí, že zákaz kotlů 1. a 2. emisní třídy se netýká například kamen, krbových vložek a sporáků sloužících k přímému vytápění místnosti.
Ne. Pravidla ekodesignu stanovují především technické a emisní požadavky pro zařízení uváděná na trh a do provozu. Nelze je automaticky vykládat jako plošný zákaz všech dříve instalovaných kamen.
Ne. PENB je důležitý pro srovnání energetické náročnosti budov, ale používá standardizované vstupy. Skutečné provozní náklady je vhodné ověřit také z předchozích vyúčtování a spotřeby paliva.
Ideálně výrobní štítek a dokumentaci, informaci o emisní třídě, poslední doklad o kontrole technického stavu a provozu, servisní dokumentaci a informace o skutečné spotřebě.
Záleží na typu domu a zvoleném systému. Jednoduchá výměna lokálního topidla je výrazně levnější než přestavba celé otopné soustavy. U komplexní změny zdroje rodinného domu mohou celkové náklady dosahovat vyšších desítek až několika stovek tisíc korun.
Ne. Vytápění dřevem samo o sobě není důvodem dům nekupovat. Rozhodující je typ a technický stav zařízení, legálnost provozu, dostupnost paliva, stav domu a ekonomika celého systému.
Ministerstvo životního prostředí: pravidla pro kotle na pevná paliva a zákaz kotlů 1. a 2. emisní třídy.
Evropská komise: aktuální požadavky ekodesignu na lokální topidla na pevná paliva.
Ministerstvo průmyslu a obchodu: informace k průkazům energetické náročnosti budov.
Reality.iDNES.cz / ČTK: průzkum Median pro Asociaci pro ekologické vytápění dřevem zveřejněný 5. října 2026.
Metro / PROTEXT: průzkum epet energie o očekávání vývoje cen energií zveřejněný 5. října 2026.
Článek má obecný informační charakter. U konkrétní nemovitosti doporučujeme technický stav zdroje tepla, komína a souvisejících zařízení posoudit příslušným odborníkem.
Projekt Realiťák roku ve svém 9. ročníku pomáhá veřejnosti lépe se orientovat nejen při výběru realitního makléře, ale také v praktických otázkách, které ovlivňují skutečnou cenu a bezpečnost realitní transakce.
Energetická náročnost, technický stav domu, vytápění a budoucí investice dnes patří mezi témata, která mohou být pro kupující stejně důležitá jako samotná kupní cena.
9. ročník projektu Realiťák roku probíhá pod záštitou Ministerstva pro místní rozvoj, Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, Senátu Parlamentu ČR a hlavního města Prahy.
Monika Lukášová
ředitelka projektu Realiťák roku
E-mail: monika.lukasova@realitakroku.cz
Monika Lukášová, 
Petr Makovský