Právní / poradenský článek · Právo a daně
Odstěhovali jste se ze společného bytu. Máte nárok na polovinu nájemného? Nejvyšší soud rozhodl
Manželé vlastnili každý polovinu bytu. Když se manžel odstěhoval a manželka v nemovitosti zůstala, požadoval po ní 120 tisíc korun za užívání jeho podílu. Nižší soudy mu vyhověly, Nejvyšší soud však jejich rozhodnutí zrušil. Vysvětlujeme, proč samotné odstěhování automaticky nezakládá nárok na náhradu, co znamená rodinné obydlí a jak správně řešit prodej či majetkové vypořádání.
Rychlé shrnutí
Nejvyšší soud ve věci 28 Cdo 1624/2026 zrušil nižší soudní rozhodnutí ve sporu manželů o 120 000 Kč za užívání společného bytu. Pokud byt tvoří rodinné obydlí manželů, samotné užívání celého bytu jedním z podílových spoluvlastníků po odstěhování druhého nemusí zakládat bezdůvodné obohacení. Financování, náklady a prodej bytu se posuzují samostatně.
Klíčové body
- Rozsudek Nejvyššího soudu 28 Cdo 1624/2026 se týká manželů, kteří vlastnili byt každý z poloviny, a sporu o 120 000 Kč.
- Je-li společný byt rodinným obydlím manželů, má manžel-spoluvlastník právní důvod jej užívat celý.
- Samotné odstěhování druhého manžela uvedený závěr automaticky nemění.
- Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí nižších soudů; o konkrétním nároku bude po vrácení věci znovu rozhodováno.
- Rozhodnutí se bez dalšího nevztahuje na investiční byty, nesezdané ani rozvedené spoluvlastníky.
- Hypotéky, energie, příspěvky na správu a opravy představují samostatné právní a účetní otázky.
- Při prodeji je třeba sladit postavení vlastníků, způsob užívání, vyúčtování a rozdělení kupní ceny.
Obsah článku
- 1. Spor o 120 tisíc korun: co se stalo
- 2. Proč polovina bytu automaticky neznamená polovinu nájemného
- 3. Co se mění, když jeden z manželů odejde
- 4. Čtyři typické situace: proč může být výsledek různý
- 5. Hypotéka, energie a opravy: co rozsudek neřeší
- 6. Chystáte prodej společného bytu? Pět kroků před podpisem
- 7. Co by měl ohlídat realitní makléř
- 8. Úplně na závěr: vlastnický podíl není celý příběh
Rozchod manželů bývá spojený s odchodem jednoho z nich ze společného bydlení. V katastru nemovitostí ale mohou oba nadále zůstat zapsaní jako vlastníci poloviny bytu. Znamená to, že ten, kdo odešel, může od druhého automaticky požadovat polovinu obvyklého tržního nájemného? Nejnovější rozhodnutí Nejvyššího soudu ukazuje, že odpověď tak jednoduchá není.
Rychlá odpověď
Pokud byt tvoří obydlí manželů s rodinnou domácností a oba jsou jeho podílovými spoluvlastníky, právo každého z nich užívat celý byt může vyloučit nárok na vydání bezdůvodného obohacení jen proto, že po odstěhování druhého manžela užívá nemovitost sám. Neznamená to ale automatické vyřešení hypotéky, provozních nákladů, rozvodu ani následného prodeje.
1. Spor o 120 tisíc korun: co se stalo
Nejvyšší soud zveřejnil 11. listopadu 2026 informaci o rozsudku sp. zn. 28 Cdo 1624/2026. Manželé vlastnili v podílovém spoluvlastnictví byt v Karlových Varech, každý ideální jednu polovinu. Od března 2022 v bytě žila už jen manželka, zatímco manžel se odstěhoval. Ten se následně domáhal zaplacení 120 000 Kč s příslušenstvím jako údajného bezdůvodného obohacení za užívání bytu nad rámec jejího podílu.
Okresní soud nároku vyhověl a krajský soud jeho závěr potvrdil. Nejvyšší soud však obě rozhodnutí zrušil a věc vrátil okresnímu soudu. Rozhodujícím problémem bylo, že na právo užívat byt nelze pohlížet pouze optikou procent spoluvlastnictví, pokud současně jde o společné rodinné obydlí.
Co zrušení znamená pro konkrétní spor: Okresní soud bude o nároku po vrácení věci znovu jednat. Samotné rozhodnutí Nejvyššího soudu tedy není pravomocným přiznáním ani zamítnutím konkrétně požadovaných 120 000 Kč; potvrzuje právní výklad, kterým se má další řízení řídit.
Primární zdroj: oficiální tisková zpráva Nejvyššího soudu z 11. listopadu 2026. Soud uvádí, že rozsudek je do 26. listopadu vyhlašován na úřední desce a poté bude zařazen do veřejné databáze rozhodnutí.
2. Proč polovina bytu automaticky neznamená polovinu nájemného
Podílové spoluvlastnictví určuje majetkový podíl každého z vlastníků. Samo o sobě ale nepopisuje veškerá práva a povinnosti související s bydlením manželů. Občanský zákoník chrání rodinné obydlí a související právo na bydlení. Podle § 743 mají manželé obydlí tam, kde mají rodinnou domácnost; další ustanovení, zejména § 744 až § 747, řeší ochranu rodinného bydlení v různých majetkových situacích.
Nejvyšší soud v nyní řešené věci zdůraznil, že spoluvlastnický podíl není automatickou hranicí prostoru, který smí manžel užívat. Je-li byt rodinným obydlím, má manžel-spoluvlastník právní důvod jej užívat celý. Jestliže existuje právní důvod užívání, nelze pouze z rozsahu využívaného bytu dovodit bezdůvodné obohacení.
To se liší od standardního sporu dvou běžných spoluvlastníků, kteří nejsou manželé a kde může být otázka užívání nad rámec podílu posouzena jinak. Stejně tak nelze bez dalšího přenést výsledek na situaci po právní moci rozvodu nebo na nemovitost, která nikdy nesloužila jako rodinné obydlí.
„Při majetkovém vypořádání po rozchodu často začíná debata počtem procent v katastru. Rozhodující ale může být i to, jaké právo k bydlení mezi manžely existuje. Bez tohoto posouzení může vzniknout nesprávné očekávání, že druhý automaticky dluží nájemné.“
3. Co se mění, když jeden z manželů odejde
Přestěhování je významná životní událost, ale samo o sobě nemusí ukončit právní důvod, na jehož základě druhý manžel v dosavadním obydlí bydlí. Právě to Nejvyšší soud zdůraznil: samotné opuštění rodinné domácnosti druhým manželem nemění uvedený závěr o užívání společného obydlí.
Současně je třeba odlišovat několik právních okamžiků: faktické odloučení, případnou dohodu o odděleném bydlení, rozvod, dohodu o nakládání s bytem a vypořádání spoluvlastnictví. Každý z nich může mít jiné následky a nemusí nastat současně.
Pozor na příliš široký výklad
Rozhodnutí neříká, že každý manžel má za všech okolností právo užívat jakoukoli společnou nemovitost zdarma a bez ohledu na ostatní právní vztahy. Podstatné jsou konkrétní okolnosti, existence rodinného obydlí a právní titul užívání. U rozvedených či nesezdaných osob se situace posuzuje samostatně.
4. Čtyři typické situace: proč může být výsledek různý
Příklady níže jsou ilustrativní, nikoli popisem dalších soudních sporů. Mají ukázat, proč samotné porovnání spoluvlastnických podílů nestačí.
| Situace | Co je důležité prověřit | Závěr pro praxi |
|---|---|---|
| Manželé vlastní byt 1/2 + 1/2, rodinná domácnost | Trvání manželství, status rodinného obydlí | Samotné výlučné užívání po odchodu druhého nezakládá automaticky bezdůvodné obohacení. |
| Manželé mají další investiční byt | Zda jde skutečně o jejich rodinné obydlí | Závěr o rodinném obydlí nelze bez dalšího přenést. |
| Manželství již skončilo rozvodem | Dohody, rozhodnutí, právní titul a období užívání | Po rozvodu může být právní režim odlišný; nutné individuální posouzení. |
| Nesezdaní partneři vlastní byt napůl | Dohoda o užívání, režim spoluvlastnictví | Rozsudek o obydlí manželů se neuplatní automaticky. |
5. Hypotéka, energie a opravy: co rozsudek neřeší
Zákaz automaticky dovozovat náhradu ve výši poměrného nájemného neznamená, že ostatní finanční vztahy mezi manžely mizí. V běžném životě často zůstávají otevřené právě otázky nákladů na vlastnictví a provoz domu.
| Položka | Co prověřit |
|---|---|
| Hypoteční úvěr | Kdo je dlužníkem vůči bance, kdo splátky skutečně hradí a co si manželé sjednali. |
| Elektřina, teplo, voda | Skutečnou spotřebu, smluvní odběratele, zálohy a vyúčtování. |
| Správa domu a SVJ | Povinnosti vlastníků, příspěvky na správu, zálohy na služby a jejich rozdělení. |
| Opravy a investice | Kdo je financoval, kdy a zda existuje dohoda o jejich vyrovnání. |
| Údajné „nájemné“ za podíl | Zda vůbec existuje právní důvod pro požadovanou náhradu. |
Rozlišení těchto položek je důležité i při prodeji. Dohoda mezi manžely o tom, kdo bude hradit hypotéku, nemusí sama o sobě měnit závazky vůči bance. Vypořádání majetku a případných regresních nároků by proto mělo vycházet z dokumentů a konkrétního právního posouzení.
6. Chystáte prodej společného bytu? Pět kroků před podpisem
- Prověřte vlastnictví a právní režim. Zkontrolujte list vlastnictví, zda jde o podílové spoluvlastnictví, společné jmění či jiný režim a zda běží rozvodové řízení.
- Sepište dočasnou dohodu o užívání. Kdo v bytě bydlí, kdo má klíče, jak budou možné prohlídky a kdy bude nemovitost předána?
- Oddělte možné nároky. Nezaměňujte údajné nájemné za podíl s úhradami hypotéky, energií, oprav nebo investic.
- Připravte společný plán prodeje. Dohodněte nabídkovou cenu, postup při přijetí nabídky, podpisy, úschovu kupní ceny a rozdělení čistého výtěžku.
- Nechte sporné částky posoudit právníkem. Zvláště pokud jeden z manželů požaduje zpětnou náhradu za období odloučení.
Pokud dohoda o společném prodeji není možná, právní řád zná u podílového spoluvlastnictví i postup ke zrušení a vypořádání spoluvlastnictví. Jeho konkrétní využití však může ovlivnit ochrana rodinného bydlení a související právní poměry. Soudní řešení je vhodné považovat za samostatný právní krok, ne za automatickou součást realitní transakce.
7. Co by měl ohlídat realitní makléř
Realitní makléř může pomoci s přípravou tržní nabídky, koordinací prohlídek, komunikací spoluvlastníků a bezpečným předáním nemovitosti. Neměl by však vystupovat jako arbitr při sporu o oprávněnost právních nároků mezi manžely.
Obzvlášť problematické by bylo bez právního posouzení automaticky odečítat z podílu jednoho z prodávajících částku označenou jako „nájemné za jeho polovinu“. Takové vypořádání by mělo mít jasný právní základ, odsouhlasení stran a být správně zachyceno v transakční dokumentaci.
„U prodeje společného bytu po rozchodu je největší riziko často v neshodě prodávajících, nikoli v samotné ceně nemovitosti. Kvalitní makléř musí včas ověřit, kdo může jednat, jak bude byt předán a které finanční otázky patří právníkovi.“
Hledáte zkušeného realitního makléře?
Při prodeji nemovitosti se dvěma vlastníky je důležitá zkušenost s koordinací smluv, předáním bytu a spoluprací s právníky.
Podívejte se na přehled makléřů projektu Realiťák roku8. Úplně na závěr: vlastnický podíl není celý příběh
Rozsudek Nejvyššího soudu 28 Cdo 1624/2026 ukazuje, že u společného bydlení manželů nelze mechanicky počítat: mám polovinu bytu, druhý v něm bydlí, proto mi dluží polovinu nájemného. Nejdřív je nutné určit, z jakého právního důvodu byt užívá a jaký byl jeho rodinný status.
Právní nárok se neodvíjí jen od výpisu z katastru. To však nijak neumenšuje potřebu po rozchodu řešit hospodaření s bytem, případný úvěr, provozní náklady a plán jeho dalšího využití. Pro manžele i makléře je často nejrozumnější začít písemnou dohodou a včasnou právní konzultací.
Právní poznámka k rozsudku
Tento článek popisuje zveřejněný závěr Nejvyššího soudu a běžné právní souvislosti, nejde o právní radu pro konkrétní případ. Úplné vyhotovení rozsudku nebylo při redakční kontrole dostupné k samostatnému podrobnému posouzení; jednotlivé výjimky a skutkové okolnosti je proto nutné ověřit v textu rozhodnutí a případně s advokátem.
O projektu Realiťák roku
Projekt Realiťák roku dlouhodobě podporuje odbornou úroveň realitních služeb, vzdělávání, osvětu veřejnosti a transparentnější výběr realitních profesionálů. V roce 2026 probíhá jeho 9. ročník. Pomáhá veřejnosti rozumět právním, finančním i praktickým souvislostem při prodeji, koupi a pronájmu nemovitostí.
Projekt probíhá pod záštitou Ministerstva pro místní rozvoj, Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, Senátu Parlamentu ČR a Hlavního města Prahy. Více na realitakroku.cz.
Kontakt pro veřejnost a média
Monika Lukášová, ředitelka projektu Realiťák roku
monika.lukasova@realitakroku.cz
Obecné dotazy: info@realitakroku.cz
Web: www.realitakroku.cz
Časté otázky
Musí manžel, který po rozchodu zůstane ve společném bytě, platit druhému polovinu nájemného?
Ne automaticky. Je-li byt rodinným obydlím manželů a oba jsou jeho podílovými spoluvlastníky, má každý právo užívat jej celý; samotné užívání nad rámec poloviny pak nezakládá bezdůvodné obohacení. Rozhodují však konkrétní okolnosti.
Co rozhodl Nejvyšší soud pod spisovou značkou 28 Cdo 1624/2026?
Zrušil rozhodnutí okresního a krajského soudu ve sporu o 120 000 Kč a věc vrátil okresnímu soudu. Vysvětlil, že při existenci rodinného obydlí manželů není užívání celého bytu bez právního důvodu pouze proto, že jeden vlastní polovinu.
Platí tento závěr, i když se druhý manžel odstěhuje?
Podle tiskové zprávy Nejvyššího soudu ano: samotné opuštění rodinné domácnosti druhým manželem neodstraňuje právní titul užívání rodinného obydlí. V konkrétní věci se ověřují další skutkové okolnosti.
Platí rozhodnutí i pro rozvedené manžele?
Bez dalšího ne. Po rozvodu mohou právní poměry bydlení a spoluvlastnictví podléhat jinému režimu, včetně dohod nebo rozhodnutí soudu. Období před a po rozvodu je nutné oddělit.
Mohou se na stejný závěr odvolávat nesezdaní partneři?
Nelze jej automaticky převzít. Rozsudek se týká manželů a jejich rodinného obydlí; nesezdaní spoluvlastníci se řídí především obecnou úpravou spoluvlastnictví a případnou dohodou o užívání.
Znamená rozsudek, že nikdo nemusí platit hypotéku, služby ani opravy?
Ne. Rozsudek řeší bezdůvodné obohacení z užívání bytu, nikoli automatické vypořádání úvěru, služeb, oprav nebo investic. Tyto položky se posuzují samostatně podle smluv, skutečných úhrad a zákona.
Může jeden spoluvlastník sám rozhodnout o prodeji celého společného bytu?
U běžného dobrovolného prodeje celého bytu je potřeba odpovídající součinnost a právní jednání všech dotčených vlastníků. Před přípravou prodeje se ověřuje vlastnický režim, případná ochrana rodinného obydlí a závazky vůči bance.
Na co si dát pozor při prodeji bytu po rozchodu?
Zkontrolujte list vlastnictví, právní režim bytu, případné úvěry, dohody o užívání, náklady a vyúčtování. Písemně sjednejte podmínky prodeje, rozdělení výtěžku a předání bytu; sporné nároky nechte vyhodnotit advokátem.
Zdroj a kontext dat
Primární zdroj: Nejvyšší soud, tisková zpráva z 11. 11. 2026 k rozsudku sp. zn. 28 Cdo 1624/2026: https://www.nsoud.cz/pro-verejnost-a-media/tiskove-zpravy/detail/nejvyssi-soud-uzivani-spolecneho-obydli-nad-ramec-spoluvlastnickeho-podilu-nezaklada-mezi-manzely-bezduvodne-obohaceni . Právní kontext: zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, zejména § 743–747 (rodinné obydlí) a úprava podílového spoluvlastnictví: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2012-89 . Údaj 120 000 Kč je tvrzený nárok z konkrétní kauzy, nikoli modelové nájemné nebo paušální sazba. K 17. 11. 2026 je podle oficiální tiskové zprávy rozsudek vyhlašován na úřední desce od 11. do 26. 11. 2026, následně má být zveřejněn v databázi rozhodnutí. V podkladu nebyl k dispozici úplný text rozsudku; závěry jsou omezeny na zveřejněný právní princip. Rozhodnutí se netýká automatického vypořádání všech dluhů a nákladů.
Co z toho plyne pro vás
Při rozchodu si nejdříve ověřte, zda byt patří do podílového spoluvlastnictví nebo společného jmění a zda slouží jako rodinné obydlí. Oddělte případnou náhradu za užívání od splátek hypotéky, energií, poplatků SVJ a investic. Pokud plánujete prodej, připravte písemnou dohodu o užívání, přístupu do bytu, podmínkách prodeje, úschově a rozdělení čistého výtěžku. Nesporné účetní podklady shromážděte předem; u sporných právních nároků využijte advokáta.