8.7.2026 18:10
Pro realitní makléře: prvních 180 vteřin, které rozhodují, zda povedete, nebo budete reagovat
Zvoní telefon. Prodávající začne hned: „Tak kolik mi za to dáte. A hlavně ať je to rychle.“
Vy chcete být příjemní. Přikývnete do telefonu, uklidníte ho, začnete vysvětlovat postup, začnete mluvit o trhu, o tom, co se teď děje.
A během jedné minuty jste v pasti.
Prodávající už drží tempo. Drží téma. Drží rámec. Vy se snažíte „dohnat“ profesionalitu argumenty. Jenže iniciativa je pryč. A když je iniciativa pryč na začátku, na konci se z vás stane člověk, který přikyvuje na cizí agendu.
V realitách existuje jednoduchý zákon:
Kdo řídí první tři minuty, řídí celé vyjednávání.
Typický začátek vypadá nevinně:
A Vy místo vedení začnete reagovat.
Reakce je pohodlná. Protože působí jako práce.
Jenže reaktivní vyjednávání má jeden výsledek: druhá strana začíná určovat, o čem se bude mluvit, kdy se bude mluvit a co bude „normální“.
A jakmile si protistrana nastaví normu, Vy ji později jen těžko měníte.
Iniciativa není dominance. Iniciativa je struktura.

Když ztratíte iniciativu v prvních minutách, obvykle se stane jedna z těchto věcí:
V bestselleru Radima Paříka Umění vyjednat cokoliv je velmi prakticky popsané, že vyjednávání není soutěž slov. Je to řízení situace. A řízení situace začíná dřív, než padne první číslo.
Iniciativa znamená čtyři věci:
A teď to nejdůležitější: iniciativa není něco, co „máte“. Iniciativa je něco, co děláte.
Níže máte jednoduchý I-protokol 180 vteřin, který můžete používat pořád dokola. Při prvním hovoru, při prohlídce, i při společném jednání kupující–prodávající.
Když je to možné, pošlete předem krátké body:
Ne dlouhý text. Tři až čtyři věty.
Smysl je jediný: ať do schůzky nevstupujete do chaosu.
Pro reality to má obrovskou výhodu: přijdete s rámcem, ne s improvizací.
V prvních vteřinách lidé podvědomě rozhodují, jestli jste člověk, který povede, nebo člověk, který bude vyhovovat.
Pravidla jsou jednoduchá:
Vaše tělo nastavuje místnost. Dřív než Vaše slova.
Ne “přátelíčkování”. Ne “psychologie”. Jen pojmenování reality, která je vidět.
Tahle jedna věta udělá zázrak: dá protistraně pocit, že ji vnímáte. A tím se otevře dialog.
Tady vzniká iniciativa. Ne v argumentech. V pravidlech.
Řekněte krátkou strukturu schůzky:
„Navrhuju krátký rámec. Nejdřív si ujasníme, co je pro Vás klíčové. Potom si řekneme, jak budeme postupovat. A teprve potom otevřeme čísla a podmínky.“
Tohle není formalita. Je to ochrana.
Protože bez toho začne protistrana mluvit o tom, co ji zrovna pálí. A Vy se rozpadnete do reakce.
Důležitá poznámka: v těchto prvních minutách nenabízíte řešení. Sbíráte kritéria, obavy, rozhodovací logiku.
Tady je největší rozdíl mezi profesionálem a amatérem.
Amatér začne vysvětlovat.
Profesionál začne sbírat.
Používejte otázky, které vytahují rozhodování, ne pozice:
A pak ticho. Protože ticho je nástroj, který vytáhne pravdu.

Cíl prvních 180 vteřin: vytvořit rámec, zjistit motivy, neprodávat službu.
Otevření (0–30 s):
„Rozumím. Působí to, že je pro Vás důležité mít jistotu a nechcete ztratit čas.“
Rámec (30–60 s):
„Navrhuju tři body. Nejprve Váš cíl a obavy. Potom jaký bude postup. A až pak se dotkneme ceny.“
Otázky (60–180 s):
Teprve když máte tohle, mluvíte o ceně. Ne naopak.
Cíl: nenechat prohlídku sklouznout do kritiky a tlaku.
Otevření (0–30 s):
„Aby prohlídka měla smysl, ujasníme si na začátku dvě věci: co dnes potřebujete vidět a co by Vás přimělo říct ‘ne’.“
Rámec (30–90 s):
„Na začátku Vám nebudu nic prodávat. Nejdřív si posbírám Vaše kritéria a obavy. Potom navrhnu další krok.“
Otázky (90–180 s):
Kupující často začne testovat: „Cena je mimo.“
Vy nereagujete obhajobou. Vy řídíte:
„Rozumím. Nejdřív si ujasníme, co je Vaše měřítko a kde je riziko. Pak se k číslu vrátíme.“
Cíl: zabránit, aby se to změnilo v duel.
Otevření:
„Abychom to uzavřeli férově, navrhuju pravidla: mluvíme postupně, ne skokem. Nejdřív kritéria a rizika, potom čísla, potom další krok.“
Klíčová otázka pro oba:
„Co musí platit, aby podpis byl obhajitelný pro Vás i pro druhou stranu.“
Tím se z boje o vůli stane hledání měřítka.

Jedna věta, kterou řeknete vždy. Bez improvizace.
„Nejdřív si ujasníme, co je pro Vás klíčové. Potom postup. A teprve potom čísla.“
Ať jste kdekoliv, vždy začněte otázkami, ne odpověďmi.
Cena je následný bod. Ne vstupní bod.
Po otázce nemluvte. Ticho vytáhne pravdu.
Datum, čas, osoba, úkol. Bez toho se iniciativa rozpadne.
Iniciativa v realitách není o tom mluvit víc. Je o tom mluvit správně, ve správný čas – a hlavně se správně ptát.
Když v prvních třech minutách nastavíte rámec, pořadí témat a tempo, vyjednávání se nepřelije do chaosu. Nepřelije se do tlaku. Nepřelije se do obhajoby.
A tím se otevře cesta k poslednímu cíli celé zkratky REALITY:
YES na smlouvu.
Projekt Realiťák roku už devátým rokem pomáhá veřejnosti lépe se orientovat ve světě realit, upozorňuje na důležité souvislosti při prodeji, koupi i pronájmu nemovitostí a zároveň ukazuje, co by lidé měli od kvalitních realitních služeb očekávat. Smyslem projektu není jen hledat nejlepší makléře v České republice, ale také dlouhodobě zvyšovat úroveň realitního trhu a posilovat osvětu směrem k veřejnosti. Projekt probíhá pod záštitou Ministerstva pro místní rozvoj, Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, Senátu Parlamentu ČR a Hlavního města Prahy.
Fascinators.cz
Porotce projektu Realiťák roku
Member of Association Of Negotiators
Radim Parik I President | Chief Negotiation Officer® I Certified Global Negotiator® | NLP Master®
Již vydané díly série „KONCEPT R.E.A.L.I.T.Y. od Radima Paříka" najdete zde:
Koncept R.E.A.L.I.T.Y. od Radima Paříka: Díl 4 - L jako LEGITIMITA
Koncept R.E.A.L.I.T.Y. od Radima Paříka: Díl 3 - A –jako ARGUMENTY NEFUNGUJÍ
Koncept R.E.A.L.I.T.Y. od Radima Paříka: Díl 2 - E jako EMPATIE
Koncept R.E.A.L.I.T.Y. od Radima Paříka: Díl 1 – R jako respekt