Monika Lukášová, 
Petr Makovský 
Kamera na domě nemusí být problém. Problém začíná ve chvíli, kdy její majitel sleduje i život lidí za sousedním plotem. Často přitom rozhoduje několik praktických detailů: kam přesně kamera míří, zda snímá okna, terasu nebo bazén, jestli pořizuje záznam a zda lze záběr nastavit šetrněji.
V další části čtenářské poradny projektu Realiťák roku vysvětlujeme, proč nelze automaticky zakazovat každou kameru a proč zároveň nestačí argument: „Je na mém domě, takže si mohu natáčet, co chci.“
Modelový dotaz čtenáře
„Se sousedem máme společný plot mezi zahradami. Nedávno si na roh domu nainstaloval kameru, která míří i směrem k naší terase a bazénu. Máme malé děti a vadí nám pocit, že někdo může sledovat, kdo je u nás na zahradě a co tam děláme. Soused říká, že má kameru kvůli bezpečnosti a že ji rozhodně nebude sundávat. Může si takto natáčet naši zahradu? Máme právo chtít, aby ji otočil? A má smysl obracet se na úřad pro ochranu osobních údajů?“
Jde o redakčně sestavenou modelovou situaci, nikoli o doslovný citát konkrétní osoby.
Může soused kamerou sledovat naši zahradu?
Soused smí kamerou chránit svůj dům a pozemek, nemá ale neomezené právo sledovat soukromí ostatních. Přiměřený záběr na vlastní vchod, vrata nebo hranici pozemku může být oprávněný. Dlouhodobé sledování sousedovy terasy, bazénu či oken už může být nepřípustným zásahem do soukromí. Nejprve požádejte o vysvětlení a úpravu úhlu nebo maskování části obrazu, zdokumentujte konkrétní problém a při neúspěchu zvažte právní ochranu. ÚOOÚ sám upozorňuje, že individuální spory mezi majiteli obydlí zpravidla neřeší místo soudu.
„Bezpečnostní kamera má chránit domov, ne vytvářet pocit, že je rodina na sousední zahradě nepřetržitě pod dohledem. U sousedských sporů se proto vyplatí nejdříve zjistit skutečné nastavení kamery a hledat řešení, které ochrání majetek jedné strany i soukromí té druhé.“
— Monika Lukášová, ředitelka projektu Realiťák roku
Soused si může chránit dům. Ale nemůže bez omezení sledovat okolí
Začít je třeba u důležitého principu: instalace bezpečnostní kamery na rodinný dům nebo do jeho zahrady není sama o sobě nezákonná. Vlastník má legitimní zájem chránit své bydlení, rodinu i majetek.
Úřad pro ochranu osobních údajů výslovně připouští sledování vlastní nemovitosti a přiměřeně i její hranice. V praxi může být rozumné, aby kamera zabírala vlastní vchod, branku, vjezd nebo úzký pás bezprostředně za plotem, pokud je to skutečně potřebné pro ochranu před incidenty.
Z toho ale neplyne právo snímat v plném rozsahu sousední pozemek. ÚOOÚ výslovně upozorňuje, že okolní domy a jejich soukromé prostory – zejména okna, vchody a bazény – nemají být rozsáhle monitorovány.
Přiměřenější nastavení: kamera míří na vlastní vstupní dveře a v nezbytném rozsahu zachytí blízké okolí branky.
Problematické nastavení: kamera trvale snímá sousedův bazén, posezení nebo okna ložnice, ačkoli ochrana sousedova prostoru nijak nesouvisí s ochranou vlastního domu.
Hraniční případ: část sousední zahrady je na samém okraji záběru kamery chránící společnou hranici; význam má rozsah, účel a možnost méně invazivního nastavení.
Zahrada, terasa, okna: proč se právo na soukromí vztahuje i na venkovní prostory
Řada lidí má za to, že venkovní zahrada je automaticky méně chráněná než obývací pokoj. To ale neznamená, že tam lze bez omezení sledovat rodinu, děti, návštěvy nebo běžný soukromý život.
Podle § 86 občanského zákoníku nelze bez zákonného důvodu zasahovat do soukromí jiného člověka, sledovat jeho soukromý život nebo o něm pořizovat zvukové či obrazové záznamy. § 88 sice připouští jejich pořízení nebo použití k ochraně práv a právem chráněných zájmů, nejde však o oprávnění bez hranic.
Právě proto se jinak posuzuje krátký záběr na veřejný chodník potřebný k ochraně branky a jinak dlouhodobé zaznamenávání toho, kdo tráví čas na sousedově terase, kdy přichází domů a jak používá zahradu.
Rozhodující není pouze technický parametr kamery, ale i účel, rozsah a intenzita zásahu. Soud může přihlížet také k tomu, zda existuje rozumný způsob, jak chránit majetek bez sledování sousedovy domácnosti.
Platí pro sousedovu kameru GDPR?
Odpověď není automaticky ano ani automaticky ne. Záleží mimo jiné na tom, co kamera skutečně zachycuje a jak jsou záběry zpracovávány.
Jestliže si člověk pořídí záznam výlučně pro osobní nebo domácí činnost, může na něj dopadat výjimka z působnosti GDPR. Pokud ale systematicky zaznamenává identifikovatelné osoby mimo čistě soukromou sféru, například na veřejné komunikaci, může už být situace jiná.
Známý český případ Ryneš (C‑212/13) řešil právě kameru umístěnou na rodinném domě, která chránila majetek, ale zabírala i veřejný prostor. Soudní dvůr EU dospěl k závěru, že takové sledování se záznamem již nelze automaticky považovat za výlučně osobní nebo domácí činnost. Rozhodnutí vzniklo za starší evropské právní úpravy, ale důležitý princip omezení domácí výjimky zůstává relevantní i při dnešním výkladu GDPR.
GDPR současně neznamená, že bez souhlasu každé osoby nesmíte kameru použít. Pro přiměřené sledování při ochraně majetku může být podle okolností právním základem například oprávněný zájem. Musí se však posoudit nezbytnost a proporcionalita takového sledování.
Důležitý rozdíl: I kdyby se na konkrétní domácí kameru nevztahovala pravidla GDPR, stále může být její používání nepřiměřeným zásahem do sousedova soukromí podle občanského zákoníku. Ochrana soukromí tedy nekončí u odpovědi, zda je provozovatel „správcem osobních údajů“.
Co když soused tvrdí, že kamera nic nenahrává, je vypnutá nebo jde o atrapu?
Někdy spor vznikne jen proto, že kamera viditelně míří k sousedům a její skutečný záběr ani provozní režim nejsou známé. Je proto důležité odlišovat domněnku od prokázaného zásahu.
Pokud soused tvrdí, že kamera nepořizuje záznam, požádejte ho o vysvětlení její funkce a konkrétního směru. Ani režim živého sledování bez ukládání záznamů nelze při posuzování zásahu do soukromí automaticky považovat za bezproblémový.
U atrapy bude důležité, zda vůbec může někoho sledovat, ale také to, jaké konkrétní okolnosti případného nátlaku či obtěžování existují. Samotný vzhled zařízení ještě spolehlivě nedokazuje, že někdo pořizuje obraz vašeho pozemku.
Zvlášť opatrně je třeba hodnotit záznam zvuku. Mikrofon může zachytávat rozhovory sousedů, a zasahovat tak do soukromí podstatně intenzivněji než kamera zaměřená pouze na přístupovou cestu. Bez jasně obhajitelného účelu a nezbytnosti je plošné nahrávání zvuku sousedství velmi problematické.
„Technologie sama spor nevyřeší. Majitel může mít kameru za několik tisíc korun, ale pokud nezná její skutečný záběr, pravidla uchovávání záznamů a dopady na sousedy, snadno si vedle bezpečnostního systému pořídí i dlouhodobý sousedský konflikt.“
— Petr Makovský, výkonný ředitel portálu Reality.iDNES.cz a zakladatel projektu Realiťák roku
Co říkají soudy: důležitá může být i samotná možnost zásahu do soukromí
Pro současné sousedské spory jsou zajímavé dva závěry soudní praxe, které je nutné číst společně.
Rozhodnutí Nejvyššího soudu 25 Cdo 2303/2022 se zabývalo kamerami, které podle skutkových zjištění dlouhodobě zabíraly sousední pozemek. Nejvyšší soud vysvětlil, že zásah do soukromí může spočívat také v ohrožení soukromí prostřednictvím zařízení způsobilého soukromé prostory jiné osoby sledovat. Pro ochranu práv tedy nemusí být vždy nutné čekat až na zveřejnění nějaké nahrávky.
Ve věci 25 Cdo 1466/2025, usnesení ze dne 21. července 2026, Nejvyšší soud odmítl dovolání proti rozhodnutí, které vycházelo ze zjištění, že kamera po úpravách již sousední nemovitost nesnímala a nebyla prokázána ani objektivní hrozba obnovení zásahu. Nešlo tedy o pravidlo, že každou kameru, jež se na pohled dívá směrem k plotu, je nutné odstranit.
Obě rozhodnutí ukazují, že samotná existence kamery, její původní směr, současné nastavení a reálná hrozba opakování zásahu jsou odlišné otázky. Neexistuje jednoduché pravidlo, že každá kamera mířící zdánlivě k plotu musí dolů.
K soudní praxi: Nejvyšší soud, 25 Cdo 1466/2025; uvedené rozhodnutí výslovně rozebírá i dřívější případ 25 Cdo 2303/2022.
Co dělat, když sousedova kamera pravděpodobně sleduje vaši zahradu
Nejlepší je neskočit rovnou ke stížnosti na úřad. Často totiž lze problém vyřešit technickou úpravou během několika minut. Rozhodující je ovšem začít věcně a mít přehled o konkrétních okolnostech.
Vyfotografujte ze svého pozemku umístění a orientaci kamery. Zapište, odkdy je na místě a co je podle vás sledováno.
Zjistěte, zda jde o skutečnou kameru a zda soused může doložit záběr nebo vysvětlit, proč je takto nastavena.
Požádejte klidně o změnu směru, omezení záběru nebo aktivaci soukromých maskovacích zón.
Nedomluvíte-li se, pošlete stručnou písemnou výzvu s popisem konkrétního problému.
Uchovávejte komunikaci a podklady; nezveřejňujte sousedovy osobní údaje nebo soukromé záběry na internetu.
Pokud sledování pokračuje a máte důkazy o reálném zásahu, zvažte přiměřený právní postup podle povahy věci.
Fotografování polohy zařízení z vlastního pozemku je něco jiného než vstup na sousedův pozemek, manipulace s jeho kamerou nebo její zakrývání a poškozování. Do cizí kamery sami nezasahujte. Svépomoc může původní spor zbytečně zhoršit a přinést vlastní právní následky.
Praktický vzor: Jak souseda písemně požádat o přesměrování kamery
Věc: Žádost o úpravu nastavení bezpečnostní kamery
Dobrý den,
obracíme se na Vás kvůli bezpečnostní kameře umístěné na Vašem domě směrem k hranici našich pozemků. Z jejího umístění a směru máme obavu, že může zaznamenávat také naši terasu a část zahrady, kterou využíváme k soukromému rodinnému životu.
Respektujeme Vaše právo chránit si vlastní nemovitost. Prosíme ale o sdělení, jaký prostor kamera skutečně zabírá, a případně o její natočení nebo technické nastavení tak, aby nezasahovala nepřiměřeně do našeho soukromí. Věříme, že lze najít řešení, které ochrání Váš majetek a zároveň naše soukromí.
Budeme rádi za odpověď do 14 dnů. Děkujeme a uvítáme klidnou domluvu.
S pozdravem
[jméno, adresa, datum]
Taková výzva je často užitečnější než okamžitý požadavek „kameru sundejte“. Pokud lze problém odstranit pouhou změnou nastavení, bývá to rychlejší a přiměřenější řešení.
ÚOOÚ, obecní úřad, policie nebo soud: kam má smysl se obrátit?
Úřad pro ochranu osobních údajů: Je důležitým zdrojem výkladu pravidel pro kamerové systémy a může řešit konkrétní závažnější porušení pravidel zpracování osobních údajů, například prokazatelné zneužití nebo nevhodné zveřejnění záznamů. ÚOOÚ ale výslovně uvádí, že není orgánem, který by na základě každé sousedské stížnosti prováděl kontrolu soukromého obydlí a rozhodl místo soudu spor o směr kamery.
Obecní úřad: Pokud jde o cílené schválnosti, nátlak nebo úmyslné narušování občanského soužití, může podle konkrétních okolností připadat v úvahu přestupek. Nestačí však samotný fakt, že soused má kameru.
Policie: Má smysl při podezření na trestné jednání, vyhrožování, pronásledování nebo jiné závažné jednání; běžnou neshodu o úhlu soukromé kamery však automaticky nerozhoduje.
Civilní soud: Pokud dochází k neoprávněnému zásahu do soukromí a domluva nezabrala, lze se podle okolností domáhat ochrany osobnosti a uložení odpovídajícího opatření. Nezbytné je správně vymezit, v čem zásah spočívá, a předložit důkazy.
Pozor na nepřesnou radu „nahlaste to na GDPR“: Pokud je hlavním problémem soukromá kamera na rodinném domě, je často nejúčinnější nejdříve dohodnout technickou změnu a v případě trvajícího zásahu zvažovat občanskoprávní ochranu. Kompetence jednotlivých úřadů nejsou zaměnitelné.
Chcete naopak kameru instalovat vy? Vyhněte se čtyřem častým chybám
Článek není jen pro lidi, kteří mají problém se sousedovou kamerou. Stejná pravidla by měl znát každý, kdo si zabezpečovací systém pořizuje na vlastní dům.
1. Příliš široký záběr: místo vlastní branky zabírá celou ulici a sousední zahradu.
2. Zbytečný mikrofon: nahrává běžné rozhovory lidí mimo vlastní domácnost.
3. Neomezené uchovávání: záznamy se ukládají bez jasného důvodu a potřeby.
4. Sdílení na internetu: záznam zachycující sousedy nebo návštěvy je zveřejněn bez posouzení právních důvodů.
Prakticky pomáhá omezit úhel, používat zóny soukromí, vypnout nepotřebné funkce a chránit přístup k záznamům. Pokud systém zasahuje mimo čistě domácí prostředí a podléhá GDPR, je třeba řešit také odpovídající informace pro dotčené osoby, právní základ, dobu uchování a zabezpečení údajů.
Při koupi domu prověřte také kamery a soukromí zahrady
Pro realitní praxi má téma ještě jeden zásadní rozměr. Člověk může koupit krásný dům, který na prohlídce působí klidně, a až později zjistit, že sousedova bezpečnostní kamera míří na část terasy nebo do zahrady.
Právě proto by měl kvalitní realitní makléř při prohlídce upozornit také na prostředí mimo samotnou stavbu: okolní pozemky, úroveň soukromí, průhledy z oken sousedů, hluk, světla, provoz i viditelná kamerová zařízení.
Zjištění, že kamera existuje, ještě neznamená, že je nelegální nebo že jde o automatickou právní vadu prodávané nemovitosti. Může to však být okolnost, kterou si chce kupující před podpisem smlouvy vysvětlit a prověřit.
Kupujete dům? Nekontrolujte jen list vlastnictví
Kvalitu bydlení ovlivňuje také okolí domu, ploty, sousedé, stromy, hluk a míra soukromí na pozemku.
→ Sousedův strom se naklání nad náš dům. Musíme čekat, až spadne?
„Při koupi domu se lidé často dívají na interiér, technické vybavení a cenu. Soukromí zahrady ale může mít pro jejich každodenní život podobný význam. Pokud jsou na sousedních domech kamery nebo je terasa plně na očích, stojí za to na to upozornit a ověřit si skutečný stav ještě před koupí.“
— Petr Makovský, výkonný ředitel portálu Reality.iDNES.cz a zakladatel projektu Realiťák roku
Naše doporučení čtenáři: chtějte úpravu záběru, ne automaticky odstranění kamery
Pokud sousedova kamera skutečně míří na terasu a bazén čtenářovy rodiny, doporučili bychom začít písemnou žádostí o vysvětlení a doložení reálného záběru. Nabídněte jednoduché technické řešení: posunutí kamery, omezení úhlu nebo soukromou maskovací zónu.
Jestliže jde jen o okraj zahrady při ochraně sousedovy branky, může být hodnocení mírnější. Pokud naopak kamera cíleně sleduje život rodiny, je situace právně výrazně závažnější. V takovém případě má smysl zdokumentovat konkrétní zásah a poradit se o odpovídající ochraně.
Podstatné je, že sousedova kamera nemusí zmizet, aby se problém vyřešil. Často stačí změnit to, co skutečně snímá.
Další zajímavé články projektu Realiťák roku
Sousedův strom se naklání nad náš dům. Musíme čekat, až spadne?
Soused pronajímá byt přes Airbnb a dům se mění v hotel
Kohout od souseda budí ulici ve čtyři ráno. Musíte to vydržet?
Máte problém se sousedem? Pošlete nám svůj příběh
Sousedská kamera, hlučná rekonstrukce, přerostlé stromy, krátkodobé pronájmy nebo konflikt v SVJ? Popište, co se stalo, co jste již zkusili a na co potřebujete odpověď.
Vybraná témata můžeme anonymizovaně zpracovat v dalších článcích poradny. Nezasílejte zbytečně citlivé osobní údaje ani soukromé záznamy třetích osob.
Poslat dotaz do poradnyNejčastější otázky a odpovědi
Může soused kamerou snímat naši zahradu?
Ochrana vlastního domu může odůvodnit přiměřený záběr hranice pozemku, ale nikoli automaticky dlouhodobé sledování sousedovy terasy, bazénu nebo oken. Rozhoduje účel, rozsah záběru a intenzita zásahu.
Potřebuje soused náš souhlas, aby si pořídil bezpečnostní kameru?
K ochraně vlastního majetku není vždy nutný souhlas všech osob, které se mohou v záběru objevit. Kamera ale musí být provozována v přiměřeném rozsahu a nesmí bez právního důvodu nepřiměřeně zasahovat do soukromí.
Platí pro kameru na rodinném domě GDPR?
Pokud jde skutečně výlučně o osobní či domácí činnost, může dopadat domácí výjimka. Při systematickém sledování identifikovatelných osob mimo soukromou sféru již může být nutné posoudit pravidla GDPR. Občanskoprávní ochrana soukromí platí i tehdy, když se GDPR nepoužije.
Pomůže stížnost Úřadu pro ochranu osobních údajů?
ÚOOÚ upozorňuje, že běžné individuální spory mezi majiteli obydlí zpravidla neřeší místo soudu a nemůže běžně kontrolovat soukromé obydlí. V závažnějších případech zneužití nebo zveřejnění záznamů ale může mít jeho působnost význam.
Mohu požadovat, aby soused kameru odstranil?
Při prokázaném neoprávněném zásahu do soukromí lze požadovat přiměřenou nápravu a případně se obrátit na soud. Řešením ale nemusí být vždy odstranění kamery; často postačí její vhodné přesměrování či omezení záběru.
A co když kamera nenahrává?
Absence ukládaného záznamu sama automaticky neznamená, že nelze zasáhnout do soukromí. Důležité je, zda a jak může zařízení sledovat soukromý život dalších osob.
Smí kamera nahrávat i rozhovory na sousední terase?
Plošné pořizování zvukových záznamů sousedních rozhovorů může představovat intenzivní zásah do soukromí. Bez konkrétního právního důvodu a nezbytnosti je takové nastavení velmi problematické.
Právní stav ověřen k 11. říjnu 2026. Posuzování kamer závisí na skutečném záběru, způsobu provozu, účelu a intenzitě zásahu do soukromí.
Ověřené právní a odborné zdroje
Článek vychází z občanského zákoníku, zejména § 81 až 90, dále z oficiálních výkladů ÚOOÚ ke kamerovým systémům, z rozhodnutí Soudního dvora EU C‑212/13 Ryneš a ze soudní praxe Nejvyššího soudu včetně rozhodnutí 25 Cdo 1466/2025. U konkrétního případu je vždy rozhodující jeho skutečný stav a důkazy.
Úplně na závěr
9. ročník projektu Realiťák roku pomáhá veřejnosti vybírat kvalitní realitní makléře a bezpečněji řešit prodej, koupi i pronájem nemovitostí. Součástí projektu je také praktická osvěta: vysvětlujeme vlastnická a sousedská práva, upozorňujeme na rizika a přinášíme srozumitelné odpovědi na čtenářské otázky z každodenního bydlení.
U kamer i dalších sousedských sporů platí, že nejlepší ochranou bývá včasná komunikace a rozumně nastavená pravidla. Nikdo nemusí rezignovat na bezpečí svého domu, ale ani na soukromí při běžném rodinném životě.
Projekt Realiťák roku probíhá pod záštitou Ministerstva pro místní rozvoj, Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, Senátu Parlamentu České republiky a Hlavního města Prahy.
Kontakt pro veřejnost a média
Monika Lukášová
ředitelka projektu Realiťák roku
monika.lukasova@realitakroku.cz
Materiál má obecný informační charakter a nenahrazuje individuální právní posouzení. Čtenářský dotaz je modelově zpracovaný.
