8.10.2025 13:49
Realitní trh v České republice prochází obdobím růstu i proměny. Ceny bytů se opět zvyšují, zájem kupujících stoupá a trh je navzdory vysokým cenám stabilní. O vývoji v říjnu 2025 diskutovali Petr Makovský (Reality.iDNES.cz, Realiťák roku), Jiří Rájek (Lexxus Norton), Libor Pyskatý (RE/MAX) a Petr Čajan (Reality Proradost).
Grafy ve videu jsou ověřené exkluzivní data projektu Realiťák roku ve spolupráci CEMAP - cenové mapy, VALUO.cz, TOPLAK.pro a portálu Reality.iDNES.cz spolu s Ministerstvem pro místní rozvoj
GRAFY jsou možné si prohlédnout a stáhnout k Vašemu použití ZDE
Diskuse začala aktuálním tématem – dopady voleb na realitní trh. Podle všech účastníků zásadní krátkodobé změny očekávat nelze, klíčové je však nastavení dlouhodobé strategie.
„Věřím, že volby nebudou mít krátkodobý dopad, ať už dopadnou jakkoliv. Ale přeji si, aby příští vláda měla zájem vytvářet dlouhodobou hospodářskou strategii, která přinese stabilitu. To je to, co trhu nejvíce chybí,“ uvedl Libor Pyskatý z RE/MAXu.
Petr Čajan z Reality Proradost k tomu dodal: „Doufám, že nová vláda toho co nejméně zkazí. Jakmile se stát začne příliš angažovat v realitním trhu, přináší to spíš komplikace než řešení.“
Podle Jiřího Rájka z Lexxus Norton by trh měl zůstat co nejvíce samoregulační:
„Čím méně zásahů zvenčí, tím lépe. Trh si sám poradí. Nejhorší je, když do něj neustále někdo vstupuje s novými nápady, které naruší jeho rovnováhu.“
A Petr Makovský, výkonný ředitel Reality.iDNES.cz a zakladatel projektu Realiťák roku připomněl, že spolupráce mezi státní správou a odborníky by měla být intenzivnější:
„Ministerstvo pro místní rozvoj by mělo více komunikovat s realitním sektorem. Dlouho jsme naráželi na nepochopení, ale třeba Státní fond životního prostředí už chápe, že realitní makléři mohou být mostem k veřejnosti, například při informování o dotacích.“
Ceny bytů i domů pokračují v růstu – podle dat Reality.iDNES.cz se průměrná cena bytu dostala nad hranici 90 000 Kč/m², přičemž v Praze se běžně pohybuje kolem 160 000 Kč/m² a u novostaveb často přesahuje 200 000 Kč/m².
„V některých projektech se dnes prodává i za 200 000 Kč na metr čtvereční a není výjimkou, že ty nejatraktivnější dosahují i 300 000. I přes tyto hodnoty se projekty prodávají už z papíru,“ uvedl Jiří Rájek z Lexxus Norton.
Zájem o byty zůstává silný, a to nejen v Praze, ale i v regionech.
„Vidíme návrat investorů, kteří cílí i na dříve opomíjené lokality, například Ústecký kraj. Tam se cena za metr dostala už ke 40 000 korunám, a přesto mají investice ekonomický smysl,“ doplnil Petr Čajan.
Zároveň se potvrzuje, že rozdíl mezi nabídkovými a skutečnými prodejními cenami je minimální.
„Ve většině případů se prodává bez slev, naopak ožívají aukce. V atraktivních lokalitách se byty prodávají během několika dní,“ upozorňuje Libor Pyskatý.
Podle Petra Makovského to potvrzují i data z projektu Reality.iDNES.cz:
„Dnes už téměř nedochází k velkým slevám. Ceny jsou stabilní a nástroje, které makléři používají k odhadu hodnoty, mnohdy na rychlý vývoj ani nestačí.“
Ceny nájmů meziročně rostly v průměru o 7–10 %, v Praze o 8 % a v Pardubickém kraji dokonce o 12,7 %. Zatímco ceny nemovitostí rostou dál, dynamika nájemního trhu se mírně zpomaluje.
„I přes zpomalení růstu je nájemné stále vyšší než tempo růstu reálných mezd. Náklady na bydlení tak tvoří stále větší část příjmů domácností,“ uvedl Libor Pyskatý.
„Řešením není regulace ani trestání vlastníků. Je potřeba stavět více a rychleji – to je jediná cesta.“
Petr Čajan k tomu dodává:
„I když ceny nájmů rostou pomaleji, zůstávají vysoké. Praha meziročně přidala 8 %, což je dvojnásobek oproti některým krajům. Zásadní je, aby stát konečně umožnil jednodušší stavební povolení. Současná situace je katastrofální.“
Všichni účastníci se shodli, že i přes vysoké ceny se vlastnictví nemovitosti stále vyplatí.
„Vyplatí se koupit vlastní nemovitost? Jednoznačně ano,“ říká Jiří Rájek. „Dlouhodobý vývoj ukazuje, že ceny rostou průměrně o devět procent ročně. Pro mladší generace už ale není vlastnictví jen otázkou bydlení, ale i investice.“
„Kdo uvažuje o koupi, měl by jednat právě teď. Z dlouhodobého pohledu je to rozhodnutí, které se téměř vždy vyplatí,“ doplňuje Libor Pyskatý.
„Časová hodnota peněz, inflace i nízké úrokové sazby hovoří jasně pro vlastní bydlení,“ uzavírá Petr Čajan.
Zásadní překážkou zůstává pomalý proces povolování staveb, přísné regulativy a neochota měst měnit územní plány.
„Stavební povolení u nás trvá i 13 let. To je neudržitelné. Jsme pozadu za celou Evropou – a to se samozřejmě promítá do cen,“ konstatuje Jiří Rájek.
Petr Čajan k tomu dodává: „Každé patro navíc snižuje náklady. Neříkám, že máme stavět mrakodrapy, ale větší flexibilita by trhu jednoznačně pomohla.“
Z dlouhodobého hlediska je nutné posílit dopravní infrastrukturu, zlepšit regionální dostupnost a podpořit výstavbu v krajích mimo Prahu.
„Stát by měl pomoci i lepší infrastrukturou a dopravní dostupností. To by posílilo regiony a zlepšilo rovnováhu trhu,“ doplňuje Libor Pyskatý.
Diskuse ukázala, že realitní trh v roce 2025 zůstává aktivní a odolný.
Ceny sice rostou, ale trh je predikovatelný a investice do bydlení mají stále dlouhodobý smysl.
„Za mě je nejdůležitější, aby trh zůstal predikovatelný. V takovém prostředí se dokážeme přizpůsobit a klientům nabídnout kvalitní služby,“ shrnuje Jiří Rájek.
Libor Pyskatý doplňuje: „Přeji si udržitelný růst a aby lidé méně váhali s rozhodnutím. Každý rok odkladu většinou znamená, že později zaplatí víc.“
A Petr Čajan uzavírá s přáním pro celý trh: „Bylo by dobré, aby se přestala zbytečně polarizovat společnost mezi těmi, kdo bydlí ve vlastním, a těmi, kdo si to dovolit nemohou. To by trhu i společnosti výrazně pomohlo.“
Říjnová analýza potvrzuje, že český realitní trh je i přes vysoké ceny a omezenou výstavbu stabilní, predikovatelný a atraktivní pro investory i kupující.
Hlavní výzvou do budoucna zůstává rychlejší výstavba, lepší infrastruktura a profesionální přístup realitních makléřů, který – jak ukazuje projekt Realiťák roku – má v dnešní době zásadní význam.
------------------------------------------------------------------------------------------
Detailní rozbor a klíčové myšlenky analýzy vývoje realitního trhu
Říjnová diskuse lídrů trhu (Petr Makovský, Jiří Rájek – Lexxus Norton, Libor Pyskatý – RE/MAX, Petr Čajan – Reality Proradost) rozebírá stav realit v ČR: růst cen, rozdíly mezi regiony, návrat kupujících a investorů, nájemní trh, novostavby a vliv regulací.
Krátkodobě volby trh významně neovlivní; důležitá je dlouhodobá předvídatelnost a stabilní strategie státu.
Ceny bytů dál rostou, meziročně často vysoké jednotky procent; rozdíl mezi nabídkovou a prodejní cenou je minimální.
Hypotéky (~4,5 % u lepších nabídek) podporují poptávku; odložená poptávka z minulých let se realizuje.
Investoři jsou zpátky a cílí i na dříve opomíjené kraje (např. Ústecký) kvůli poměru výnos/cena.
Nájemní trh roste, ale pomaleji než dříve; Praha cca +8 % meziročně, některé regiony (např. Pardubický) ještě víc.
Novostavby v Praze běžně kolem 200 000 Kč/m² (prémiové projekty i víc); část se prodává „z papíru“.
Aukce a krátká prodejní okna znovu sílí; kvalitní menší byty mizí rychle.
Velké rozdíly podle lokality i standardu.
Menší byty (1+kk, 2+kk, 2+1) a rekonstruované jednotky mají nejvyšší poptávku.
U prémiových a developerských projektů se cena mezikolově zvyšuje (etapy + až ~10 %).
V dlouhém horizontu vlastnictví dává smysl (ochrana proti inflaci, zhodnocení).
Rostoucí náklady na bydlení zvyšují tlak na kvalitu nájemních bytů a precizní cenotvorbu.
Klíčový problém: pomalá a nepředvídatelná výstavba (povolování, regulativy výšek/zastavěnosti).
Potřeba zlepšit infrastrukturu a nastavit stabilní pravidla; méně ad-hoc zásahů státu.
V roli makléřů roste důraz na poradenství (správné nacenění, dotace, volba strategie prodeje).
Očekává se udržitelný růst cen (různé tempo podle lokality a typu).
Nájemné může ještě dohánět ceny tam, kde je silný tlak na dostupnost.
Trh zůstává predikovatelný, pokud nepřijdou vnější šoky; „koupit dřív“ obvykle vychází lépe než čekat.
Vybrané předchozí díly a další zajímavosti najdete zde:
Analýza vývoje realitního trhu duben 2025 - Růst cen, rekordní poptávka a investiční jistota
Analýza vývoje realitního trhu únor 2025 - Růst cen a vliv financování
Analýza vývoje realitního trhu leden 2025
Realitní zpravodaj - leden 2025 aneb aktuální situace na realitním trhu
Analýza vývoje realitního trhu prosinec 2024
Analýza vývoje realitního trhu listopad 2024
Analýza vývoje realitního trhu říjen 2024
Analýza vývoje realitního trhu září 2024
Analýza vývoje realitního trhu červenec 2024
Analýza vývoje realitního trhu červen 2024
Analýza vývoje realitního trhu květen 2024
Analýza vývoje realitního trhu duben 2024
Analýza vývoje realitního trhu březen 2024
Analýza vývoje realitního trhu únor 2024
Analýza vývoje realitního trhu leden 2024
Analýza vývoje realitního trhu prosinec 2023
Analýza vývoje realitního trhu listopad 2023
Analýza vývoje realitního trhu říjen 2023
Analýza vývoje realitního trhu září 2023
Analýza vývoje realitního trhu srpen 2023
Analýza vývoje realitního trhu červenec 2023
Analýza vývoje realitního trhu červen 2023
---------------------------
Komletní přepis videa:
Dobrý den, dámy a pánové, vítám vás u říjnového vydání našeho pořadu Reality a pohled na reality pohledem čísel – a nejenom čísel. Jsem velmi rád, že můžu tady přivítat tři hosty. Jirka, Jirku Rájka z Lexxus Norton. Ahoj, Jirko.
Dobrý den, ahoj Petře.
Libora Pyskatého z RE/MAXu.
Dobrý den.
Dobrý den. A Petra Čajana z Reality Proradost.
Dobrý den.
Dneska je říjen, točíme to ve čtvrtek těsně před volbami. A moje první otázka samozřejmě k tomu bude směřovat, protože samozřejmě vydáme to až po volbách. Pánové, jak volby můžou ovlivnit realitní trh? To by mě docela zajímá, na to jsme narazili, když jsme tady diskutovali. A Jirko, možná seš tady vedle mě jako první...
To je záludná otázka, jestli se chceme pouštět jako na tohleto pole.
Ne, ne, jak to může, jak to může ovlivnit vlastně realitní trh. Ať to dopadne, jak to dopadne. Ono to je vlastně skoro jedno, jak to dopadne.
Jo, i ne. Protože samy předvolební sliby jsou různý. Asi zaslechli jsme i spoustu jako zkazek ohledně realitního trhu, pobídek, hypoték a dalších záležitostí, což v případě, že by se toto realizovalo, tak může hodně devalvovat ten realitní trh a hodně ho pokřivit. Takže to je otázka. Já si myslím, že to zásadní vliv nebude mít, protože v tuhletu chvíli ten realitní trh je nějakým způsobem stabilní, hypoteční trh, si myslím, že je taky, takže já doufám, že k nějakýmu zásadnímu, zásadní změně po volbách na realitním trhu nedojde.
Libore?
Tak já to rozdělím možná na dvě sekce. Ta jedna je ten krátkodobý vliv, tam naprosto souhlasím. Myslím si, že, doufám, věřím, že žádný zásadní vliv nebude, ať už ty volby dopadnou jakkoliv. A přál bych si ale na druhou stranu, aby určitým způsobem tam byl pozitivní dlouhodobý vliv, protože to, co si myslím, že nám třeba chybí a mohlo by pomoci, tak je nějaká dlouhodobá strategie, co se týká hospodářské, hospodářské strategie vlastně naší země. A tam se můžeme bavit o hodně věcech týkajících se, jak už, já nevím, stavebního zákona, průmyslu, obchodu atd., což jsou všechno věci, které dlouhodobě ovlivňují ceny nemovitostí. A tam si myslím, že si můžeme přát jenom to, aby ta příští vláda měla zájem dělat takové kroky, které potom přetrvají, aby se nedělo to, že s každou novou garniturou vlastně dojde k zásadním změnám, čímž to tržní prostředí se pak stává nepředvídatelné. Takže přejme si to dobré dlouhodobě, ale nemyslím si, že krátkodobě by nás to nějak významně ovlivnilo.
Petr vypadá trošku skepticky.
To je takový téma ožehavý na všechny strany. Teď ta vláda, co udělala, respektive co se neudělalo, tak to nemělo moc pozitivní dopad na náš trh. To asi všichni víme, že jo, když to sledujeme. Co udělá nová vláda? Doufám, že udělá, že co nejmíň toho zkazí, jo. To mně by vlastně stačilo, kdyby toho co nejmíň zkazili. To znamená, že by se to vylepšilo. Takže když se podíváme zpětně, tak všechny snahy těch vlád, co byly dřív od devadesátých let, tak dopadly katastrofálně pro ten trh. Nejdřív to bylo regulovaný nájemný, pak to bylo jako velká deregulace, pak to byl prodej bytovýho fondu, teď se zase bude stavět třeba. No je to, je to, jakmile se do toho ta vláda se začne pouštět, tak sice to zní hezky pro voliče, ale pro nás to znamená zase problém. Takže doufejme, že toho zkazí co nejmíň, a tím pádem vlastně to bude pozitivní pro nás.
Já bych si strašně přál, aby vlastně Ministerstvo pro místní rozvoj aspoň trochu nahlíželo na realitní trh a na realitní makléře trošku lépe, než to nahlíží doteďka. Protože vlastně primárně z mýho, z mýho pohledu na nás nenahlíželi úplně nejlíp v tuhle chvíli. A ještě pořád. Mně by stačilo to jenom, kdyby to trošku změnili a trošku aspoň s náma mluvili, protože ani to se moc nedělá. To jenom za mě, jenom taková jako vsuvka, vidím, vidím to tam jako, jako nejpalčivější problém, že spíš nám házeli klacky pod nozy, pod nohy, než cokoliv jinýho. Jestli to chceš nějak zakomentovat?
Možná spíš asi ne, spíš navážu na Petra. Jako o tom já si taky myslím, že čím míň se do toho bude kdokoliv zvát, jakoby pouštět, nechme to trhu. Ten trh si s tím poradí a těch zásahů z venku čím bude míň, tím líp pro nás, jo.
Hmm, hmm, možná takové přání, samozřejmě doufejme, že na nás budou pohlížet trochu jinak, protože já si myslím, že i v tom dnešním prostředí – a za chvilku se o tom asi budeme bavit, jak nám ty ceny rostou stále nahoru –, tak to vnímám, že naopak ten realitní makléř může být dobrým parťákem pro kohokoliv, kdo už chce prodávat, nebo naopak kupovat. Protože samozřejmě se asi dostaneme i k tomu, že se potom můžou výrazně lišit ty procenta, o kolik rosteme v závislosti na různých lokalitách.
Já jenom do toho skočím. Jako třeba některý úřady si to aspoň trošku uvědomily. My jsme v rámci i projektu Realiťák roku začali spolupracovat, začali spolupracovat se Státním fondem pro životní, pro životní, životní, Státní fond životního prostředí, velmi jednoduše, protože vlastně dotace jsou velké téma, a realitní makléři o tom, jaké možnosti v rámci, v rámci dotací pro nákup nemovitostí, opravy a další věci vlastně skoro nikdo o nich, o nich neví. To znamená, my jsme v tuhle chvíli rozjeli nějakou akci, jak proškolit malinko víc makléřů o tom, že vůbec nějaký možnosti jsou, že to není tak složitý, jak ty dotazy získat. A Státní fond se na to tváří velmi zajímavě. To znamená jako, pochopili to, že dostat to k lidem je velmi dobré taky skrze realitní makléře, který se s těma lidma bavěj, když jim prodávají nemovitosti, a jsou schopni i v tomhletom poradit. Pojďme ale v tuhle chvíli se podívat na ceny. My jsme si připravili tenhle měsíc srovnání oproti minulému roku, protože nás zajímala varianta, o kolik se to vlastně za ten rok pohlo. Ten nárůst je tam zase relativně velmi enormní, jak v bytech, jak v domech, tak v dalších věcech. Úbytek jsme už, u bytů jsme se dostali výrazně nad 90 000 Kč za metr. Jsou kraje, který skáčou dvoj, dvojciferným rozdílem. Pánové, jak vlastně vy vnímáte dneska ten trh? Pojďme se nejdřív bavit o bytech, protože prostě byty, byty letí. Za posledních 10 let prostě stouplo, stouply, teď nevím přesně o kolik, teď si to, to číslo v hlavě nemám, ale prostě je to víc jak 10 % ročně. Jak to vnímáte, že se ten trh vlastně vyvíjí a kam vlastně může směřovat? Teď začnu Liborem.
Dobře. Tak já to vnímám tak, že jak se vyvíjelo v těch posledních letech, tak nic nenaznačuje, že by se to mělo zásadně měnit v těch letech příštích, jo. Je fakt, že jsou samozřejmě výrazné, výrazné rozdíly mezi těmi regiony. Víme, že v té Praze, jak to tady máme před sebou, tak jsme okolo 160 000 Kč na metr čtvereční. Versus Ústecký kraj, který je stále na chvostu. Na druhou stranu, když se na to podíváme, tak on tam byl velmi výrazný procentuální nárůst vlastně i v tom Ústeckém kraji. Třeba jenom pro zajímavost, když jsme se potom dívali na statistiky toho, jak vychází vlastně průměrná mzda třeba v Ústeckém kraji versus cena na metr čtvereční, tak tam taky došlo ke zhoršení dostupnosti bydlení o nějakých 9 % meziročně, teď za průměrnou mzdu si tam koupíte zhruba 1,3 metru čtverečního. Je to jeden ze dvou krajů jenom, které jsou na ten 1 metr. Druhý je Moravskoslezský. V Praze je to třeba jenom půl metru. Takže ten trend, vypadá to, že ty ceny porostou dál, respektive jak by řekli i ekonomové, je to jednoduchá nabídka versus poptávka. Stále ta poptávka po bytech výrazně převyšuje tu nabídku. Často se skloňuje to, že třeba v Praze by bylo potřeba stavět asi dvojnásobné množství bytů oproti tomu současnému stavu, aby to dokázalo vlastně nasytit tu současnou poptávku, která tady je. Ale to bysme se dostali asi do hluboké debaty ohledně těch důvodů. Obecně, když si to řeknu, když víme, jak dlouho trvá povolování staveb tady v České republice, jak vypadá nějaká predikce růstu HDP, třeba pro příští rok, růst mezd a tak dále, tak se dá očekávat, že tak, jak ty ceny rostou nyní, tak určitě porostou i v tom příštím období. A jenom se to bude lišit lokalita od lokality, samozřejmě.
Děkuju. Petře?
Furt tomu nevěřím, ale furt to roste. Jako, jaks to říkal, je to furt nějaká debata. Samozřejmě, my jsme na tom realitním trhu, takže pro nás to nějaká pozitivní zpráva je, když to roste, ale nemyslím si, že to je úplně jako zdravý růst. Na druhou stranu se do toho promítla jako v zásadě ta odložená poptávka, která tady byla prostě několik let. Teďko to bylo trošku utlumený, takže naskočili do vlaku zase lidé, kteří něco si naspořili. Situace se vylepšila i na tom hypotečním trhu. Sazby nejsou 6 %, ale teď oscilují kolem 4,5, ty lepší nabídky u bank, takže i to je další stimul. No a prostě odložená potřeba. Ceny nemovitostí rostou vzhůru, no. My vidíme, nebo co já pozoruju poslední dobou, tak je obrovskej zájem investorů a movitějších lidí. A právě vyhledávají lokality, je to vidět i z těch grafů, vyhledávají lokality, které dříve jako nevyhledávali tolik. A to je přesně třeba například ten Ústeckej kraj, kde se průměrná nabídková cena dostala na 40 000 za metr. Je to průměr, což je jako, což je neuvěřitelný, jo. To znamená, že je to především nárůst, ne že by lidi úplně chtěli jako kupovat za ty ceny, ale opravdu se na to dívají hlavně investoři z investorského hlediska, kdy poměr výnos versus cena furt dává nějaký ekonomicky zajímavý smysl. A takže to je jako další trend, který do toho promlouvá, no, bohužel.
Jirko, ty ses dostal nově do developerského byznysu, prodáváte developerské projekty.
Nejenom.
Nejenom, samozřejmě. Ale jste tím, jste tím, jste tím hodně známí. Jak vlastně ty vnímáš ten posun v rámci třeba Prahy, středních Čech, kde působíte v rámci těch novostaveb? Protože prostě vidíme tady průměrný ceny za celou, za, za, za všechny byty, jak to, jak to říct, ale ty novostavby jsou úplně zase jinde posunutý.
Je to tak. Jako tohlecto je asi průměr, ta data nabídkových cen, kde samozřejmě všechny jednotky v developerských projektech se nepromítnou v těch nabídkových cenách. Takže my v tuhletu chvíli u projektů, který rozjíždíme a jsou něčím třeba zajímavý, tak se bavíme o ceně, která se pohybuje kolem 200 000 na metr čtvereční. Není to nic neběžného, ba naopak.
Jako takhle, vzpomeňme si 10 let nazpátek, jo? Zvládne, zvládne, zvládne, zvládneme to? Tam jsme byli jako výrazně níž.
No, tam jsme byli přesně, jako že jsme se smáli, smáli tomu, že některý projekty převyšují 100 000 na metr čtvereční. A už jsme si říkali, že to je nějaká hranice, která je nepřekonatelná. A jsme na dvojnásobku. A otázka, my se v tuhletu chvíli jako bavíme jako s developery, investory, který opravdu v momentě, kdy máte něco unikátního, tak už se bavíme i o tom, že ty, že ty ceny na metr čtvereční budou přes 300 000. A není to nic, co by bylo neprodejný. V případě, že nabídnete nějakou přidanou hodnotu toho projektu, což je v Praze samozřejmě lokalita, nějaká unikátnost, nějaký omezený počet jednotek. Ale to, o čem, kam to asi směřuje, je to ta, ta větší část – projekty, který jsou na okrajích Prahy, naprosto logicky, protože přece jenom ta omezená komodita pozemků tady, co říkal Libor i Petr, kdy jsme se dostali k těm důvodům, proč jako vlastně ty ceny jdou nahoru, tak bysme jich našli asi velkou spoustu, velkou spoustu, nebudu do toho zabředávat. Ale tak to jsou projekty, kde prostě jako ty malometrážní byty jsou, taky atakujou 200 000 na metr čtvereční, možná ty větší byty jsou na 170, 180 tisících. A prodává se. Jo, prodávají se projekty dneska takzvaně jako z papíru, to znamená, že projekt, který bude kolaudovaný, dejme tomu, rok 27, 28, tak my dneska jako jsme na 30, 40 % předprodeje projektů, který jsme rozjeli v létě, v září letošního roku. A ty zajímavý byty, který i z investičního hlediska moc nedávají smysl, protože ten poměr toho výnosu – pokud nebudeme koukat na valuaci tý nemovitosti a hodnoty v čase, což je to nejzajímavější asi pro ty investory – tak když bychom se podívali na klasickej výnos, to znamená koupím nemovitost a pronajmu ji, tak se bavíme o nějakejch třech procentech. Ale spousta těch investorů na to kouká z pohledu toho, že půjdou do toho nepředvídatelnýho rizika, i když z dlouhodobýho času jako predikovatelnýho rizika, protože se bavíme o tom, že za těch 30 let, co to nějaký tržní hospodářství je, tak ty nemovitosti rostou v průměru 9 % ročně, proč by to takhle nemohlo růst dál. Takže jestli já koupím dneska nemovitost za nějakou hodnotu a za tři roky bude kolaudovaná, je velká pravděpodobnost, že minimálně o 20 % bude ta její hodnota posunutá.
A pro toho nového majitele o dalších 10 % pak ročně, to znamená investičně to dává smysl, 10 % výnosu.
Je to tak.
Není to vůbec špatné.
Ono když se pak dostaneme i na vývoj jakoby cen nájmů, tak tam korelace je.
Pánové, mě jenom zajímá ještě jedna věc k bytům, než se dostaneme k nájmům jako takovejm. Koukáme se na nabídkový ceny. Díváme se na ně z jednoho prostého důvodu, máme tam nějaký dlouhodobý vývoj. Má smysl sledovat nějaký trendy, protože prostě furt to sledujeme tím stejným způsobem. Máme tady pak i realizované ceny. Vnímáte nějaký posun rozdílu mezi nabídkovou a realizovanou cenou? Dává, dávají se vůbec slevy v tuhle chvíli? Případně jak plus minus velký? Protože, na rovinu, vyšel článek nedávno o tom, že rozdíl je 30–50 %. My jsme se na naší roadshow, kterou jsme měli minulý týden, ptali, a víceméně jeden člověk dal za poslední rok jednou cenu, jednu slevu větší než 20 %. Všichni ostatní říkali, že se zbláznil, že oni jestli dali větší slevu než 5 % za ten poslední rok, tak to bylo moc. Jak to vnímáte? Petře?
Tak záleží, jak se díváme na ty data, jo. Ono je rozdíl, jestli se díváme na ty data teď v tuto chvíli, že to je prodej, a rovnou...
Ne, na stejný nemovitosti.
Když je to development kolikrát a kupovalo se třeba v roce 2021, tak tam ten rozdíl je, protože se kupovalo za jinou cenu a teď se to teprve promítlo do katastru, takže to neodráží tu současnou situaci. Když vezmu nabídkový ceny a prodejní, tak už se bavíme o městech a o bytech, tak je tam téměř 0, jo? Spíš je ta snaha, dáme to za nějakou částku a zkusili bysme to ještě trochu vejš, protože je to obráce, obrácenej způsob, že, ne sleva, ale spíš, že chceme ještě víc. Takže začínají zase ožívat aukce, začínají zase ožívat to, že tak jsme to prodali za 6 milionů, teď soused, prodáme to za šest a půl. To znamená, že furt je snaha šponovat tu cenu a vybírat si spíš z více zájemců, než jít s cenou dolů, jo? Takže my sami, když se dívám na data, tak je těch slev minimálně.
Jirko, u vás?
Developerskej segment, když ho vemu...
Je jinačí trošku.
...kromě toho individuálního prodeje, ale i tam jako, jelikož jako spousta těch developerskejch projektů je v etapách. Tak teď třeba projekt na Plzeňce, kterej jsme spouštěli první etapu v květnu, v červnu letošního roku, šlo to do předprodeje s nějakou motivací pro klienty, tak další etapu a další část tý první etapy jsme spouštěli teď v září a šli jsme o 10 % vejš s cenou, než jsme byli v červnu. Jenom tuhletu část. A co týče toho individuální, toho second handovýho prodeje, tak tím, že se jako specializujeme na trošku jako vyšší segment, protože naše průměrná nemovitost letos prodává asi 24 000 000 hodnotu, tak tam je to trošku specifický v tom nacenění. Hledáme jako specifickou klientelu, ale i tam jako můžu potvrdit tu, tu informaci, která tady jako prošla, k těm snížením cenám téměř nedochází. Spíš naopak.
Libore, u vás?
Hmm, ten rozdíl je minimální. Samozřejmě zase bude záležet na lokalitě, ale když se podíváme na ta místa, kde je vysoká poptávka, vezmu si třeba Prahu, tak tam ten rozdíl je maximálně 3–5 %. Těch 30 nebo 50, buď je tam 0 navíc, anebo se jedná fakt o velice specifické případy, takže fakt, fakt ten rozdíl je minimální, ale bavíme se samozřejmě o tom průměru, jo? Zase tady budu pak kopat za, za ty makléře, protože si myslím, že pro člověka, který si chce třeba kupovat byt, tak to znamená, že by měl potom velmi dobře se dívat na ty nabídkové ceny, které se můžou ohromně lišit. A zároveň říkám, že je poměrně jednoduché koupit nad cenou v tuto chvíli, nad tou tržní cenou. Ty rozdíly tam jsou v řádu stovek tisíc za ty jednotlivé byty, takže to je ta jedna věc, na které je dobré pracovat. A ta druhá věc, spíš se setkáváme s tím opačným faktorem, jak už tady vlastně bylo řečeno, to znamená, hlavně, když se bavíme o těch menších bytech, po kterých je největší poptávka – 1+kk, 2+kk, garsonky –, tak tam se spíš těch zájemců sejde vícero, jo. I obecně je tam strašně krátká doba, třeba do 14 dnů vlastně je ten byt prodaný, takže naopak se bavíme o tom, že třeba i ten makléř může pomoci s tím, aby se vybral ten vhodný zájemce, kterej dokáže třeba nabídnout tu nejvyšší nabídku v ten daný, daný moment.
Je to tak. Když to, když to já, já to sleduju ze svý pozice a koukám se na různé nacenění, používáme spoustu, spoustu těch dat, který jsou na trhu, tak vlastně dneska zase v tom stylu, jakým způsobem ten trh postoupil, tak vlastně nástroje, které většina makléřů používá, tak vlastně tu cenu spíš podhodnotí, než ukazují reálnou cenu. Protože jsme se vlastně dostali do tý druhý fáze, že to roste relativně rychle a ty, ty modely na to vlastně nejsou schopný reagovat velmi rychle. To znamená, dneska i může docházet, docházet k tomu, že to nacenění, když to není profesionální makléř, tak prostě může tu nemovitost pro prodávajícího podhodnotit. Takhle to vidím já, bohužel.
Tohle je přesně těžký číst v těch datech.
Hmm.
Jo, mohli bysme se bavit o kvalitě makléřů, o nacenění, kde sbírají data, jak k tomu přistupují, a to se samozřejmě v těch nabídkových cenách strašně promítne. My v tuhletu chvíli nevíme, protože nejsme schopný to ořezat, a v tu chvíli se na nějakou jako průměrnou hodnotu těžko dostáváme, jo. To nám ukáže až jako ta prodleva, co se promítne v katastru. A to se bavíme, o dnešních datech se budeme bavit za půl roku.
Dvě věci. Možná tam vnímám přesně na to, na co ten makléř dosáhne z hlediska těch dat. Tak jedna věc je ten trend v té jeho dané lokalitě, vnímá tam ty nálady a samozřejmě vnímá i to – jedna věc je nabídková cena, druhá věc je, kolik se mu pak sejde těch zájemců na prohlídce, jaká je vlastně ta doba od řekněme vystavení inzerce právě až po ten prodej. Takže tohle jsou další faktory, které potom můžou vstupovat do té rady, do toho doporučení pro potenciálního prodávajícího tak, aby neprodělal.
Já ještě bych dal vsuvku. My jsme teď zkoušeli s prodávajícím, který má víc nemovitostí, rekonstrukci. Říkal, zkusíme to teď dát na 1–2 týdny, znám ten trh, dáme to o 10 % dráž, než je cena – jenom na týden, na dva, jestli vážně jako, jaká je je doba. A ty byty se za ten tejden prodaly oba dva. Šli jsme na 10 % nad to nacenění. Prostě to bylo k rekonstrukci a prostě se našel kupec, kterej si to radši jako zrekonstruuje a v tý daný lokalitě nebylo tolik jako nemovitostí, takže jsme šli opravdu cena, tržní cena plus minus odhadnutá, plus ještě 10 %, za co bysme to nikdy nedali, a ty byty se prodaly do tejdna. Takže to je trošku jako, to říká ta situace dneska.
Jedna věc je jako datovej podklad jako, jako měl Lexxus Norton za těch 33 let, a máme celou dobu jako research oddělení, který ty data má, sbíráme je interně, čerpáme je samozřejmě externě, odkud se dá. Ale jako velmi zajímavej takovej ten instinkt toho dobrýho makléře, kterej na tom trhu je prostě už nějakou dobu, kterej i když má jako veškerý datový podklady k tomu, tak si řekne vzhledem k tý lokalitě, vzhledem k tomu typu nemovitosti, vzhledem k nějaký atypičnosti tý nemovitosti, tak většinou ten odhad toho špičkovýho makléře na první dobrou je ten reálnej. A nemusí se vůbec jako shodovat s tím, jaký datový podklady v tu chvíli jako ten člověk má, protože dokáže vycítit tu specifičnost tý daný nemovitosti.
Pánové, ještě, ještě, ještě jedna otázka, to už jako lehce přechází k tomu nájmu – vlastnictví nemovitosti a nájem. Vyplatí se ještě vlastnit nemovitost, nebo radši si tu nemovitost pořídit a platit, platit nájem jako takový? Je to strašně těžká otázka, strašně široká. Je tam spoustu těch, ale mě by zajímaly vaše reakce na to. Jirko?
Otázka: Vyplatí se koupit vlastní nemovitost? Ano.
Anebo jít do nájmu?
Já, já zůstanu u tý svý první odpovědi. Takže ano, ano vyplatí se prostě jako dlouhodobej, dlouhodobej vývoj cen nemovitostí je investičně naprosto v pořádku. Samozřejmě můžeme na to koukat z x pohledů – jestli to mám pro vlastní bydlení, je to vlastně jako aktivum, nebo je to pasivum? Dá se na to pohlížet jako z mnoha úhlů pohledu, ale jako už znám jako spoustu případů, kdy si lidi koupí nemovitost na hypotéku, kterou pronajímají, a dál bydlí nějakým způsobem jako v nájmu, a je to spousta jakoby mladejch lidí, který na to přemýšlí z toho investičního hlediska, nejenom z toho pocitu, že potřebují bydlet v něčem, co je jejich. To je možná jako naše generace a generace našich rodičů, který to takhle jako měli, a tohle se podle mě bude jako strašně generačně měnit a je otázka, jak na to budeme my jako realitní trh reagovat.
Nájem, nebo vlastnictví?
/nesrozumitelné/ Ano, přesně tak. Já jsem na to sám zvědavý, jak se to bude mezigeneračně potom vyvíjet. Ale je fakt, že teď v tuto chvíli to vlastní bydlení tady má obrovskou tradici, když my jsme skoro na 80 % vlastního bydlení v České republice. Teď v tuto chvíli já říkám, pokud člověk uvažuje o vlastním bydlení a přemýšlí kdy, tak vždycky říkáme takové to klišé už skoro, že ten vhodný moment je právě teď i vzhledem k tomu, jak ty ceny rostou a dá se predikovat, že porostou i do budoucna. A pokud někdo uvažuje o tom, že by zainvestoval, že by chtěl třeba investiční byt, tak tam říkáme ano, jenom je potřeba si dobře vybrat, kde, který byt, která lokalita, tam je dobré už to prokonzultovat v tu chvíli, jo. Ale to vlastní bydlení, tam v tuto chvíli jako člověk neprohloupí, si myslím, z toho dlouhodobého hlediska. Když se pak ohlédne za 20 let zpětně, tak si řekne: Ještě, že jsem to udělal tehdy.
Většina věcí byla řečena. Otázka za milion vlastně nebo na vlastní bydlení, u nás v Čechách, když to vztáhnu na legislativu a na ten proces nájmu versus vlastní bydlení, tak těch 76 %, myslím, má vlastní bydlení v České republice. Tak samozřejmě tady jako bych asi nedoporučoval nic jinýho – i z toho, co říkali kolegové, protože časová hodnota peněz, inflace a všechny tadyty věci do toho promlouvají a promlouvají spíš pro to klasický bydlení než pro to nájemní, no. Jestli se ty nůžky rozevřou, jestli tady bude forma nějakýho regulovanýho nájemnýho a podobně a podobně tak, jak bylo dřív, pak je to zase třeba jiná debata, ale k tomu musí bejt jako úplně jinej konsenzus. Takže za mě samozřejmě jednoznačně vlastní bydlení, no.
Když porovnáme za poslední rok nákup nemovitosti nebo pronájem, tak byty minimálně stouply v Praze o nějakých 11– 11,5 %, to je nejmenší nárůst, který tam byl. Maximální Ústeckej kraj – bavili, bavili jsme se o tom. Ale když vezmeme nájem, tak nájem vlastně vzrostl nejméně o 3,9 v Pardubickým kraji a nejvíc, ne nejmíň, omlouvám se, nejmíň v Plzeňským kraji o 3,9, a nejvíc v Pardubickým o 12,7. To znamená, jako ten rozdíl je tam relativně obrovský, to znamená, ty ceny nájmů za poslední rok vlastně šly, nešly takhle dynamicky jako třeba za posledních několik let, kdy tam ty ceny relativně v nájmu i stoupaly víc. Teď šly, šly míň, to znamená, možná nájemný jsme se dostali do fáze, že už je, nebo že už bylo tak drahé, že už možná nebylo tolik, ale zase když se podíváme na nabídky a podíváme se, nabídky jak se točí, a jak to nájemné rychle nebo jak se ty pronájmy rychle točí, tak to je, ten nárůst byl extrémní jako z mého pohledu. Jak to vnímáte vy teda ohledně nájemního bydlení? Libore?
No určitě. Ona je otázka, jak se to bude vyvíjet ještě v těch dalších měsících, ono je možné, že to ten růst těch nájmů ještě dožene vlastně i ten zvýšený růst ceny nemovitosti. Na druhou stranu je tam samozřejmě i vidět to, jak se to liší mezi jednotlivými regiony, což zase souvisí s tím, jak kde je, řekněme, dostupné bydlení nebo byty ke koupi, to je asi věc další. Obecně ale můžeme říct, když si vezmu ten průměr vlastně za celou republiku, že stejně jsme v situaci, kdy ta cena, ten růst nájemného vlastně převyšuje růst reálných mezd, takže jsme stejně v situaci, kdy se vlastně zvyšuje ten poměr nákladů na bydlení versus celkový příjem domácnosti, jo. Takže pořád si myslím, že někdo říká, že situace na trhu s bydlením by se dala vyřešit tím, že by se více zdanily investiční byty nebo prázdné byty a tak podobně, ale za mě to není věc, která by jako dlouhodobě dokázala nějak kvalitně vyřešit problém s bydlením, protože samozřejmě se to projevuje i na tom, že ten, kdo má investiční byt, tak ho samozřejmě dává, pronajímá ho. A i přesto, že máme, i přesto nám vlastně ty nájmy rostou, jo. Takže pořád je to o tom, že tady máme ten nedostatek na tom trhu, takže za mě je to pořád o tom hledat příčinu nebo hledat způsoby řešení v tom, jak více a snadněji stavět ve větší míře, protože tohle si myslím, že je něco, co potom jako přerůstá do nějakého celospolečenského problému, jo. Ono to rozebírá nůžky mezi těmi, kdo si to bydlení zvládnou, dokážou dovolit. A samozřejmě potom ta investice se jim zhodnocuje v čase. Versus ti, kteří dávají vlastně peníze, peníze do nájmu a nejsou schopni třeba na to bydlení dosáhnout, jo. Takže tohle si myslím, že je něco, co je třeba výzva pro tu budoucí vládu, když už jsme tady zmínili ty volby předtím, tak aby to vlastně nevytvářelo nějaké pnutí ve společnosti, protože to je mimochodem něco, na co třeba i OECD a další organizace naráží. Je to jedno z klíčových témat pro budoucnost, no. Takže ukazuje se, myslím si, třeba tu Prahu, když si zmíníme, že tam už to na určitý strop samozřejmě naráží. A samozřejmě ale projevuje se to potom i v tom, že ne všichni lidi bydlí v Praze, byť by tam třeba bydlet chtěli, ale dojíždí ze Středočeského kraje a podobně. Takže i nějaká, možná není řešení to, aby všichni bydleli v Praze, v Brně a ve velkých městech, ale to, aby se zlepšovala infrastruktura, jo, aby bylo prostě snadné dostat se do práce za relativně krátkou, krátkou chvíli.
To ještě bude chvilku trvat.
To už jsme u dalšího tématu, no.
Než budou rychlé, rychlé železnice. /nesrozumitelné/, aby se sem dostali.
Tak.
Mě by jenom zajímalo, než se zeptám Petra, jak se na to dneska tvářej developeři? Prodáváte to? Je tam víc developerskejch projektů, který jsou určený speciálně na nájem? Protože já jsem nějaký takovýhle pozoroval, speciálně v Praze občas se něco, občas se něco objeví.
První myšlenku ten developer takovouhle nemá. Je to v momentě, kdy myslím, že ta diverzifikace jakoby tohohle pohledu tady v Český republice úplně není, že by developer od, od začátku přemejšlel nad tím, pojďme ten projekt rozdělit na třetiny, víme, že jednu třetinu chceme prodat, druhou třetinu chceme pronajímat a na třetí třeba vymyslíme družstvo, protože tady máme určitou skupinu lidí, který prostě jsou horší pro banku dokazovat příjmy. Většina to v prvním plánu kouká na to, pojďme to prodat kompletně celý. A v momentě, kdy se to nedaří, tak pojďme vymejšlet nějaký další varianty, jo. Takže, takže jako tohle je jedna věc, ale já si myslím, že i ohledně těch nájmů jako, pořád se bavíme o jednom jediným hledisku – v celý Český republice je potřeba začít stavět, je potřeba začít stavět hodně. A je jedno, jestli to jsou developerský projekty, nebo to jsou rodinný domky jednotlivců na vesnicích nebo malých městech, ale pojďme jako tohlecto deregulovat natolik, že prostě se bude moct stavět jednoduše, rychle, efektivně. A ono, když vezmete jako developery, vezmete si Ústí, kde se prodává metr čtvereční za 40 000, developerský projekty dejme tomu za 50 000.
Za to to ani nemůže developer postavit jako, sorry.
K tý myšlence bych se samozřejmě dostal. A tohle je přesně jako o tom. Já sám pocházím z malýho města v Krkonoších. A tam samozřejmě, pokud nejste stavební firma, tak se vám absolutně jako nevyplatí investorsky jakkoliv přemejšlet nad jakýmkoliv developmentem, protože tam v tuhletu chvíli jako nejste schopný, schopný cokoliv postavit. Takže pokud se tohleto nějakým způsobem nezmění – a já myslím, že stavební materiály dolů nepůjdou, cena práce dolů nepůjde, takže je jenom otázka jako kdy a jakým způsobem jako docílit toho, aby pomalinku v těch regionech ty ceny dorostly nějakou hodnotu, kdy se zajímavým developerům, zajímavým investorům vyplatí v těch lokalitách stavět.
Já když k těm nájmům se vztáhnu, tak pro mě bylo docela překvapení, protože ty nájmy nesleduju tak často, že i ta Praha meziročně udělala v nabídkových cenách 8 %. To je jako fakt hodně, to není málo, jo, protože když jsou tady třeba Karlovarský kraj, který bylo 4 %, tak i to je docela dost na to, že to je relativně jako specifickej kraj, nebo jedna z těch, Plzeňský kraj, to bylo taky třeba 3,9 %, takže Praha udělala dvojnásobek třeba Karlovarskýho kraje, takže to je jako zajímavý zjištění. Na druhou stranu jsme tady u těch voleb a u toho všeho, a stavební povolení. Tak samozřejmě nejlepší bude, když ty vlády přestanou regulovat, když máme demokracii. Čím menší bude regulace všeho, tím se zpružní vlastně nabídka, poptávka, přestanou být bariéry. Stavební povolení, tak to je katastrofa, to je, to je úplně v háji, tohle to.
Regulativy v rámci jako měst, jako víme o Praze, že tady prostě centrální plán, územní plán neexistuje, nic takovýho. Jsme absolutně pozadu za veškerou jakoby Evropou, metropolema v Evropě. Tady nejvyšší budovy mají 30 pater, všude ve všech aglomeracích – Bratislava, Varšava, jo, nedej bože větší města na západ, prostě dneska stavěj budovy, který mají normálně 50, 60, 70 pater. Pozemky je omezená komunita, nedej bože uprostřed takovýhleho města, a my stavíme dneska developerský projekty, který mají prostě činžovní dům pět pater. To se prostě jako efektivita finanční nevyplatí, a to se samozřejmě promítá v ceně na metr čtvereční – naprosto logicky, protože ten náklad pro toho developera je největší na ten pozemek. A vůbec jako, stavební povolení, když nám trvá 13 let, já 13 let do něčeho investuju, to mě stojí peníze, ty peníze nejsou dneska levný, pokud nemám vlastní kapitál na tohleto. Opět bysme mohli tuhlectu, tohlecto klubíčko rozmotávat dokola a dostaneme se k tomu, proč ty ceny jsou takový.
Každý patro snižuje náklad, s každým patrem. Neříkám, že tady mají bejt mrakodrapy jako v Americe, ale každý patro prostě snižuje náklad, když by se aspoň trochu zvýšily ty kvóty, o pár pater třeba aspoň, tak celkově to bude mít velice pozitivní dopad na ten trh.
Tak já, já do toho skočím, jo jako, já tady klidně jsem pro to, ať tady jsou mrakodrapy jako v Paříži, v La Défense, nádherná čtvrť, že jo, je tam udělaná, ale jako tady není ani to, že jo?
Nemáme vůbec nic. A na druhou stranu, ještě jsem chtěl říct, že možná si příroda poradí sama, protože když jsem se díval na vývoj statistickýho úřadu, tak je tady úbytek uprchlíků proti přírůstku, je tady nejvyšší, nebo vyšší úmrtnost, protože samozřejmě populace stárne, a je tady nejmenší porodnost za desítky let, možná od – myslím, že jsem to četl –, od samostatnýho vzniku Československa se nejmíň rodí dětí. To znamená, že když to sečteme, tak je tady minus asi 11 nebo 12 tisíc lidí v Český republice. Takže ono možná příroda si začíná poradit, že vlastně...
Nebude potřeba tolik bytů a domů.
Než vyřídíme stavební povolení, tak vlastně ta republika se zredukuje na takovej počet, že už to bude stačit možná.
Zas na druhou stranu, ze stejnejch dat a ze stejnýho zdroje, Českej statickej úřad říká, myslím rok 90, bylo v průměru v domácnosti, nevím, 3,5 člověka, dneska to je 1,9.
Jo, jasně.
Jo, takže singles a veškerý věci tohohle typu prostě budou napomáhat tomu, že ono jich potřeba bude dost, doufejme.
Spíš se tam potom bude lišit to, jak budou vypadat ty ceny nebo ten růst cen zase v závislosti na lokalitě, protože ono už dneska to je vidět, že máme tady průměrná čísla za jednotlivé kraje, ale samozřejmě tam jsou velké rozdíly v tom, jaká je dopravní dostupnost, infrastruktura, vůbec kvalita bydlení v tom daném místě. A i v rámci Prahy se potom ty ceny těch nájmů jako liší o vyšší jednotky tisíc v závislosti na tom, o jakou městskou část se jedná, jak ten byt samozřejmě vypadá.
Jo, tohle si myslím, že je jako jedna věc jako, kterou by ten stát velmi mohl pomoct, a to je jako infrastruktura vnitřní i vnější v rámci jako větších měst v České republice. To pak jako pomůže i nějaký ty valuaci a hodnotě těch nemovitostí jako takovejch i pro toho developera.
Pánové, je čas. Nebudeme, nepůjde... Mám tady ještě připravený garáže, ale garáže je mino, je minoritní byznys. Mě zajímalo, mě zajímalo pohled na ten trh v tuhle chvíli jenom s bytama, ten pohled oproti loňskýmu roku. Každopádně co si přát pro ten realitní trh na závěr? Co byste si přáli? Co, co by nejvíc pomohlo tomu – teda kromě toho, že by se víc stavělo, protože na tom, na tom jste se shodli všichni –, co dalšího by mohlo nejvíc pomoct tomu, aby ten realitní trh běžel tak, jak vlastně běží? V tuhle chvíli běží naprosto, dle mého názoru, naprosto oprávněně tímhle tempem, protože tam tohle tempo je všude na západě, na západ od nás. Chceme patřit na západ, víceméně. Bohužel i ceny nemovitostí a nájmů prostě budou růst tak, jak rostou standardně na západní prostředí. Co si přát nejvíc?
Za mě predikovatelnost, to znamená, aby ten trh byl nějakým způsobem takový průhledný a neskákaly do něj nějaký jako bomby zleva, zprava, nahoru, dolů. Teď to myslím opravdu jako jenom obrazně. Abysme jako věděli, kam se to bude vyvíjet, protože se tomu můžeme přizpůsobit. Což souhlasím s tebou, Petře, že teď ten trh, nějakej ten tři čtvrtě rok, rok, možná delší období, je relativně predikovatelný. Tušíme asi, jak budou, jak budou banky v rámci, se vyvíjet v rámci úrokových sazeb. Tam je nějaká predikovatelnost, a pak už k tomu jako dosadit ty, ty ceny a jejich ňáký nárůst v čase vzhledem k inflaci a všem těmhletěm jakoby kvótám, který do tý metriky zapojím. Tak tohle by nám v tuhletu chvíli stačilo, protože v tu chvíli jsme schopni pracovat jak s prodávajícím, tak samozřejmě i se spoustou kupujících, který přemýšlí o tom si koupit teď nebo kdykoliv do budoucna, protože jim jsme schopní nějakým způsobem tu investici spočítat.
Je ještě co dodat, pánové, ještě? Libore?
Já maximálně k tomu jenom dodám, že samozřejmě z hlediska čísel, že si přeju udržitelný růst, protože si říkám, že žádný extrém není, není špatný, ale ten udržitelný růst je něco, co by dále mohlo ten trh s nemovitostmi podporovat. No, a samozřejmě vzhledem k tomu, jak jsme se bavili o těch číslech, jak to rostlo v minulosti a jak to poroste i do budoucna, tak si přeju nebo přeju i všem lidem, kteří zvažují buď prodej, nebo koupi, aby zbytečně dlouho nepřemýšleli, neotáleli a dokázali dospět velmi brzy k tomu rozhodnutí, protože jinak si myslím, že ve většině případů to vede k tomu, že s odstupem nějakého roku, dvou či více let, kdyby se podívali dozadu, tak budou spíš litovat toho, že to rozhodnutí tehdy neudělali. Takže nebát se minimálně s někým prokonzultovat tu svou situaci. My jsme mimochodem zrovna včera měli takovou konferenci /nesrozumitelné/ makléři, asi, asi 150 z celého RE/MAXu z České republiky, a tam právě některý zmiňovali, že vnímají, že v dnešní době ta jejich role je nejenom být ten zprostředkovatel, ale být i ten konzultant, poradce, se kterým se člověk sejde. A možná občas, když někdo uvažuje o prodeji nemovitosti v emocích, tak mu třeba i doporučí chvilku posečkat, než přijde ten vhodný moment, anebo naopak něco uspíšit. Takže tolik moje přání.
Já se vrátím k tomu přání. Já bych si přál, aby právě se tady míň polarizovalo, protože jak jsme říkali, přes 70 %, 75 třeba, dejme tomu, lidí bydlí ve vlastním bydlení a stejně se tady strašně polarizuje společnost, která cílí na těch 25, a rozdmýchává se tady zbytečnej problém právě. A to bych si přál, aby se přestalo rozdmýchávat, protože ty nůžky se rozevírají a teď se útočí na to, že, že, že nemovitosti přestávají být dostupný a podobně, a tím se vytváří to větší pnutí, a tím vznikají různý jako tlaky právě na celej ten trh, který nejsou úplně zdravý. Takže moje přání je, aby ta nastupující vláda, aby to trochu uklidnila, protože teď ta situace, když vidíme ty rostoucí čísla, tím víc zase roste nespokojenost těch, co nevlastní, nebo by chtěli vlastnit víc. Když jsme na straně vlastníků, tak jsme samozřejmě rádi, když se podívám na čísla v krajích, kde máme nemovitosti, tak si říkám, super – z pohledu vlastníka. Na druhý straně jsou ty, co nevlastní třeba nebo by chtěli vlastnit, tak tam je to problém. A tohle to bych si přál, aby se jako napravilo.
Pánové, díky moc za dnešní diskuzi. Díky všem, co nás sledují a těším se příště na viděnou, na shledanou. Mějte se hezky.
Na shledanou.
Děkujeme, na shledanou.
Děkujeme.
Petr Makovský