17.5.2026 19:11
Ceny bytů v Praze se v dubnu 2026 pohybovaly kolem 163 000 Kč za metr čtvereční a za posledních pět let vzrostly přibližně o 45 %. V některých krajích však růst cen bytů překonal Prahu výrazněji a investoři se stále častěji dívají i mimo hlavní město. Dubnová analýza projektu Realiťák roku a Reality.iDNES.cz ukazuje, že trh zůstává aktivní, ale zároveň se začínají objevovat první limity: u nájmů, u financování, u velkých bytů i u některých regionů, kde bankovní odhady už nemusí stačit na kupní ceny.
Grafy ve videu jsou ověřené exkluzivní data projektu Realiťák roku ve spolupráci CEMAP - cenové mapy, VALUO.cz, TOPLAK.pro a portálu Reality.iDNES.cz spolu s Ministerstvem pro místní rozvoj
GRAFY jsou možné si prohlédnout a stáhnout k Vašemu použití ZDE
Perex:
Ceny bytů v Praze se v dubnu 2026 pohybovaly kolem 163 000 Kč za metr čtvereční a za posledních pět let vzrostly přibližně o 45 %. V některých krajích však růst cen bytů překonal Prahu výrazněji a investoři se stále častěji dívají i mimo hlavní město. Dubnová analýza projektu Realiťák roku a Reality.iDNES.cz ukazuje, že trh zůstává aktivní, ale zároveň se začínají objevovat první limity: u nájmů, u financování, u velkých bytů i u některých regionů, kde bankovní odhady už nemusí stačit na kupní ceny.
Realitní trh vstoupil do jara 2026 v silné kondici. Ceny bytů dál rostou, poptávka po kvalitních nemovitostech zůstává vysoká a investoři se po období drahých hypoték opět výrazněji vrátili do hry. Přesto už nejde o trh, kde by se vše prodávalo bez rozdílu. Kupující počítají pečlivěji, banky jsou u odhadů opatrnější a některé segmenty začínají narážet na hranici dostupnosti.
V pravidelné analýze aktuální situace na realitním trhu o tom diskutovali Petr Makovský, výkonný ředitel Reality.iDNES.cz a zakladatel projektu Realiťák roku, Robert Hanzl z NEXT REALITY a Ondřej Mašín ze společnosti BIDLI.
„Ceny neustále rostou i v tomto období, ale vnímám lehké ochlazení zájmu především v Praze. Zatím to nemám potvrzené ve všech datech, ale vidím to v poptávkách a slyším to i od realitních makléřů,“ uvedl v úvodu diskuse Petr Makovský.
Podle hostů však nejde o dramatickou změnu. Trh se spíše dostává do fáze, kdy už kupující a investoři více váží, za jakou cenu, v jaké lokalitě a s jakým budoucím výnosem má nákup ještě smysl.
Praha zůstává cenovým lídrem českého realitního trhu. Podle dat prezentovaných v diskusi se průměrná nabídková cena bytů v Praze v dubnu 2026 pohybovala kolem 163 000 Kč za metr čtvereční. Pro srovnání – v roce 2021 to bylo přibližně 112 000 Kč za metr čtvereční. Za pět let tak Praha vzrostla zhruba o 45 %.
„Sto šedesát tři tisíc korun za metr u průměrné nemovitosti, to už je relativně mazec,“ komentoval Petr Makovský současnou cenovou úroveň hlavního města.
Zároveň ale upozornil, že Praha zdaleka není krajem s nejvyšším procentním růstem. Některé regiony rostly v posledních pěti letech rychleji, často o 60 až 70 %. Extrémním příkladem je Ústecký kraj, kde růst cen bytů podle diskutovaných dat překročil 100 %.
To potvrzuje trend, který se na trhu objevuje už delší dobu: investoři i část kupujících se začínají více dívat mimo Prahu. Důvodem je kombinace nižší vstupní ceny, vyššího procentního výnosu a často i většího prostoru pro budoucí růst.
Ondřej Mašín k tomu doplnil, že právě v regionech, kde ceny vyrostly velmi rychle, už začínají být opatrnější banky. „U investičních nemovitostí vidíme, že banky nechtějí v odhadech vždy reagovat na domluvené kupní ceny. V některých případech odhad sráží proti kupní ceně,“ uvedl.
To může být pro kupující významný problém. Pokud je odhad banky nižší než kupní cena, musí kupující rozdíl doplatit z vlastních zdrojů. U investičních bytů v rychle rostoucích regionech tak už nestačí jen najít nemovitost a domluvit cenu. Stejně důležité je dopředu vědět, jak bude nákup financován.
Jedním z hlavních motorů současného trhu jsou podle účastníků diskuse investoři. Nejde však pouze o velké fondy nebo profesionální investiční skupiny. Významnou roli hrají drobní investoři, lidé se stabilními příjmy, rodiny s úsporami nebo rodiče, kteří chtějí zajistit bydlení pro své děti.
Robert Hanzl upozornil, že investiční motiv se dnes často prolíná i s osobní potřebou bydlení. „U bytů se investiční hledisko projeví i u kupujícího, který to kupuje do svého majetku třeba pro bydlení dětí. Nejenže dítěti zajistí bydlení, ale zároveň získává nemovitost s investičním potenciálem,“ vysvětlil.
Tento trend je na trhu stále viditelnější. Rodiče, kteří mají finanční prostředky, často nechtějí čekat, až budou jejich děti řešit vlastní bydlení v době, kdy mohou být ceny ještě výše. Byt proto kupují už dnes – někdy jej zatím pronajímají, jindy jej drží jako dlouhodobé rodinné aktivum.
Petr Makovský k tomu doplnil, že v Praze už samotný výnos z nájemného u drahých bytů nemusí být vysoký, ale při započtení dlouhodobého zhodnocení nemovitosti může investice stále dávat smysl.
U bytů s cenou nad 200 000 Kč za metr čtvereční se podle Roberta Hanzla může čistý výnos z nájemného pohybovat jen kolem 2 až 3 %. „Když si člověk vezme hypotéku za pět procent, musí na to samozřejmě doplácet. Ale vedle toho jde trend dlouhodobého zhodnocování,“ uvedl Hanzl.
Jinými slovy: model, kdy nájemné plně pokryje hypoteční splátku, už u dražších bytů často neplatí. Investor musí počítat s negativním cash flow, tedy s tím, že bude měsíčně část doplácet. Očekávaný výnos se přesouvá spíše do růstu hodnoty nemovitosti v čase.
Důležitým tématem dubnové analýzy bylo nájemní bydlení. V Praze podle prezentovaných dat nájemné za posledních pět let vzrostlo přibližně o 64 % a dostalo se zhruba na úroveň 450 Kč za metr čtvereční. To znamená, že v hlavním městě rostlo nájemné rychleji než ceny bytů.
Petr Makovský upozornil, že v ostatních krajích je situace odlišná. Zatímco ceny bytů v regionech často rostly rychleji než v Praze, nájemné tam za posledních pět let rostlo zpravidla pomaleji. To má zásadní dopad na investiční výnosy i na dostupnost bydlení.
Ondřej Mašín upozornil, že u nájemného už se začíná objevovat hranice, za kterou část domácností nechce nebo nemůže jít. „Nájemné už trochu naráží na svůj strop. Stává se, že se o cenách nájemného zase začíná smlouvat a že už to nejde úplně šponovat,“ řekl.
Jako příklad uvedl konkrétní zkušenost s pronájmem bytu 3+kk v Praze-Kbelích. O byt mělo zájem několik vážných zájemců, ale když byli dotázáni, zda by byli ochotni nabídnout vyšší nájemné, odmítli. Nakonec byt získala firma, která nabídla vyšší cenu a zároveň působila jako stabilnější nájemce.
Tento příklad dobře ukazuje současný stav trhu. Poptávka po nájmech je stále silná, zejména v Praze a velkých městech. Zároveň ale nájemci nejsou ochotni akceptovat jakoukoli cenu. Čím více náklady na bydlení zatěžují rodinné rozpočty, tím citlivější začínají být domácnosti i na relativně menší navýšení.
Robert Hanzl připomněl, že pražské nájemné bylo historicky relativně nízko a jeho růst urychlily i specifické okolnosti posledních let. „Praha je pořád velké táhlo,“ řekl. Vedle domácí poptávky hrála roli i migrace, návrat krátkodobých pronájmů po covidu a celkový nedostatek dostupných bytů.
Vedle bytů se diskuse dotkla také rodinných domů. Petr Makovský upozornil na vývoj cen domů v okresech za posledních deset let. Jako výrazný příklad uvedl okres Prachatice, kde podle prezentovaných dat cena domů k prodeji vzrostla o více než 400 %.
Taková čísla je však nutné interpretovat opatrně. Robert Hanzl upozornil, že u okresních dat mohou extrémní nárůsty vznikat i kvůli velmi nízké nabídce, změně struktury nabízených nemovitostí nebo vstupu nového projektu na trh.
„V lokalitách, kde je dlouhodobě málo nemovitostí na bydlení a nedostatečná nabídka, může i nový projekt výrazně ovlivnit cenovou hladinu,“ vysvětlil Hanzl.
Naopak nejnižší procentní nárůsty za posledních deset let vykazují lokality, kde byla cenová základna vysoká už dříve – například Praha, Praha-východ, Praha-západ nebo Plzeň-město. I tam ale zůstává růst v absolutních částkách velmi výrazný.
U rodinných domů se však kromě ceny stále více řeší také provozní náklady, velikost a praktičnost. Velké domy s velkými pozemky, které byly v minulosti symbolem úspěchu, už nemusí být pro každého výhodou. Vyšší náklady na energie, údržbu, zahradu i časovou náročnost vedou část kupujících k tomu, že dávají přednost menším, efektivnějším a lépe provozovatelným nemovitostem.
Tento trend se přelévá i do bytového trhu.
Jedním z nejvýraznějších posunů posledních let je zmenšování bytů. Developeři stále častěji upřednostňují menší dispozice, které jsou cenově dostupnější a lépe prodejné. Největší zájem je o 1+kk, 2+kk a menší 3+kk. Naopak velké byty v běžných lokalitách mohou zůstávat v nabídce déle.
„Developeři dnes už většinou vědí, že mají do projektu dávat hlavně 1+kk, 2+kk a jen omezený počet 3+kk. Velké byty zůstávají, pokud nejde o prémiovou lokalitu,“ uvedl Ondřej Mašín.
Robert Hanzl k tomu doplnil širší pohled. Připomněl, že ještě před více než deseti lety se čekalo, že Češi se budou stěhovat z menších bytů do větších. Dnes se ale trh posouvá opačně. Kvůli cenám, provozním nákladům i změně životního stylu se lidé často spokojí s menším bytem.
„Dnes jsme v úplně opačném směru. Lidé se stěhují z většího do menšího, aby zvládli náklady,“ řekl Hanzl.
Změnil se i způsob užívání bytu. Zejména ve velkých městech už část lidí nevnímá byt jako prostor, kde se odehrává celý společenský život rodiny. Byt je často místem pro přespání, práci a základní zázemí, zatímco volný čas se přesouvá ven – do restaurací, kaváren, sportovišť nebo veřejného prostoru.
Tento trend má zásadní dopad na celý trh. Menší byt je dostupnější, lépe financovatelný, snáze pronajímatelný a pro investory často atraktivnější. Naopak velké byty musí mít jasnou přidanou hodnotu – lokalitu, výhled, terasu, nadstandardní dispozici nebo výjimečný standard.
Posledním velkým tématem byla dostupnost financování. Podle Roberta Hanzla hypoteční trh jako celek funguje, ale banky jsou opatrnější u odhadů. V některých případech už odhad nemovitosti nedosahuje sjednané kupní ceny, což komplikuje financování zejména tam, kde ceny rostly velmi rychle.
„Dochází ke snižování odhadů. Řekl bych, že je to trend, který tady třeba ještě v minulém roce nebyl tak výrazný,“ uvedl Hanzl.
To znamená, že kupující musí být připraveni na vyšší potřebu vlastních zdrojů. Nestačí pouze získat hypotéku. Je nutné počítat i s tím, že banka nemusí financovat celou kupní cenu podle očekávání kupujícího.
Vedle klasických hypoték se proto stále více prosazují alternativní formy financování, zejména družstevní bydlení. Obě společnosti zastoupené v diskusi se tomuto segmentu věnují a podle Ondřeje Mašína zájem výrazně roste.
„Vidíme rekordní čísla v družstevním bydlení. Loňský rok byl skvělý a letošní bude ještě výrazně lepší,“ uvedl Mašín.
Důvodem je mimo jiné to, že rozdíl mezi hypotečním a družstevním financováním už není tak velký jako dříve. Pokud se hypotéky pohybují kolem pěti procent a družstevní financování například kolem šesti procent, část kupujících a investorů začíná vnímat družstevní model jako přijatelnou alternativu.
Mašín upozornil také na to, že družstevní podíl má jiný daňový režim než osobní vlastnictví. Pro investory tak může být zajímavý i z hlediska plánovaného držení a budoucího převodu.
Družstevní bydlení tak už není okrajovým produktem. Stává se jednou z možností, jak se k nemovitosti dostat v době, kdy klasické financování naráží na limity příjmů, odhadů nebo pravidel bank.
Závěr diskuse se zaměřil na výhled do dalších měsíců. Hosté se shodli, že pokud nepřijde výrazný vnější šok, realitní trh by měl pokračovat ve stabilním vývoji. Blížící se léto však může rozdělit makléře na ty, kteří zpomalí, a ty, kteří období využijí aktivně.
Robert Hanzl zdůraznil, že prázdniny mohou být pro dobré makléře jedním z nejlepších období pro získávání nových nabídek. „Prázdniny jsou pro aktivní makléře nejlepší období na získávání nových příležitostí, obchodů a náběrů,“ uvedl.
Podobně uvažuje i Ondřej Mašín, který připomněl, že právě v létě mohou aktivní makléři převzít nemovitosti, které se na trhu dlouhodobě nedaří prodat. Často nejde o špatnou nemovitost, ale o špatně nastavenou strategii, nevhodnou cenu, nedostatečnou prezentaci nebo nepochopení potenciálu nemovitosti.
Mašín popsal případ rodinného domu v Mladé Boleslavi, který byl původně neúspěšně nabízen jako celek. Po změně strategie, úpravě ceny a přípravě rozdělení na jednotky se podařilo najít řešení, které bylo pro prodávající výrazně výhodnější.
„Kolikrát je to o tom, že někdo nemovitost nabízí, ale nedokáže ji správně uchopit. Nedokáže vymyslet, jak by se případ ideálně měl udělat,“ uvedl Mašín.
Právě to je rozdíl mezi pouhým vložením inzerátu a skutečnou odbornou realitní službou. Kvalitní makléř musí umět pracovat s daty, právními možnostmi, financováním, cílovou skupinou kupujících i strategií prodeje.
Současný trh je na první pohled silný. Ceny rostou, byty se prodávají a investoři zůstávají aktivní. Ve skutečnosti je však pro prodávající i kupující stále složitější. Ceny jsou vysoko, financování je náročnější, nájemní výnosy je potřeba počítat realisticky a rozdíly mezi lokalitami se zvětšují.
Pro prodávajícího dnes může špatně zvolená strategie znamenat ztrátu času i peněz. Příliš vysoká cena může nemovitost na trhu „spálit“, špatná prezentace může odradit zájemce a nepochopení právního nebo investičního potenciálu může snížit konečný výnos. Naopak dobře připravený prodej dokáže i složitější nemovitost proměnit v úspěšný obchod.
Petr Makovský v závěru připomněl, že právě proto má veřejnost právo vybírat si makléře pečlivě. „Klient má právo výběru. Může si udělat srovnání a vybrat si člověka, který pro něj odvede nejlepší práci,“ uvedl.
To je také jeden z hlavních důvodů existence projektu Realiťák roku. Projekt dlouhodobě pomáhá veřejnosti orientovat se v tom, kdo na trhu pracuje kvalitně, odborně a férově. V době, kdy se o výsledku prodeje často rozhoduje v detailech, má výběr makléře zásadní význam.
Dubnová analýza ukazuje realitní trh, který zůstává aktivní a silný, ale zároveň se stává náročnějším. Praha je na velmi vysoké cenové hladině, regiony v mnoha případech rostou rychleji, investoři hledají nové příležitosti a nájemní trh se v hlavním městě dostal na úroveň, kde už část domácností naráží na své limity.
Kupující musí počítat pečlivěji než dříve. Nestačí sledovat pouze cenu nemovitosti, ale také budoucí nájemné, odhad banky, vlastní zdroje, provozní náklady a dlouhodobou udržitelnost financování. U investorů už často nejde o okamžitý výnos, ale o kombinaci nájemného a očekávaného růstu hodnoty v čase.
Prodávající zase musí chápat, že i v rostoucím trhu není každá nemovitost automaticky snadno prodejná. Velké byty, velké domy, složité právní vztahy, nevhodná dispozice nebo špatně nastavená cena mohou prodej výrazně zkomplikovat. Dobrá strategie, profesionální prezentace a znalost lokální poptávky jsou dnes důležitější než kdy dříve.
Právě v takovém prostředí roste význam prověřených realitních makléřů. Nejde jen o to nemovitost nafotit a vložit na internet. Kvalitní makléř musí umět vyhodnotit data, najít správnou cílovou skupinu, připravit cenovou strategii, poradit s financováním, odhadnout investiční potenciál a zároveň chránit klienta před zbytečnými chybami.
Úplně na závěr je dobré připomenout, že projekt Realiťák roku vstupuje do svého 9. ročníku s jasným cílem: pomáhat veřejnosti lépe se orientovat na realitním trhu, vybírat kvalitní a prověřené makléře a zároveň vysvětlovat, co má klient od realitní služby požadovat. Projekt dlouhodobě přináší osvětu, odborné analýzy i praktické informace pro prodávající, kupující i pronajímatele. Probíhá pod záštitou Ministerstva pro místní rozvoj, Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, Senátu Parlamentu České republiky a Hlavního města Prahy.
------------------------------------------------------------------------------------------
Detailní rozbor a klíčové myšlenky analýzy vývoje realitního trhu
V květnovém dílu pravidelné analýzy realitního trhu se Petr Makovský společně s Robertem Hanzlem a Ondřejem Mašínem věnovali především tomu, jak se trh chová po silných měsících na začátku roku 2026. Diskuze začala lehčím sportovním úvodem, ale rychle se přesunula k zásadní otázce: zda se část realitního trhu nezačíná lehce ochlazovat, zejména v Praze.
Podle hostů zatím nejde o zásadní zlom ani dramatický pokles poptávky. Spíše se ukazuje, že po velmi silném období se trh dostává do fáze, kdy kupující více přemýšlejí, pečlivěji počítají a u některých typů nemovitostí narážejí na cenové limity. Ondřej Mašín upozornil, že v datech sleduje pokles zájmu o inzerci oproti nejsilnějším měsícům, například oproti prosinci, ale nejde podle něj o dramatickou změnu. Robert Hanzl k tomu doplnil, že jedním z důvodů může být i nedostatek atraktivní nabídky. Pokud se trh „vyprodává“ a nové kvalitní nemovitosti nepřicházejí v dostatečném množství, může to přirozeně snižovat počet reakcí zájemců.
Významnou část diskuse tvořila Praha. Podle Petra Makovského se průměrná nabídková cena bytů v Praze v dubnu pohybovala kolem 163 000 Kč za metr čtvereční, zatímco v roce 2021 šlo přibližně o 112 000 Kč za metr. To znamená růst zhruba o 45 % za posledních pět let. Hosté se shodli, že tato úroveň už je velmi vysoká, ale zároveň stále dává smysl části investorů, kteří se nedívají pouze na okamžitý výnos z nájmu, ale také na dlouhodobé zhodnocení nemovitosti.
Právě investoři byli jedním z hlavních témat. Podle Roberta Hanzla dnes byty nekupují pouze lidé pro vlastní bydlení, ale i rodiče pro děti, drobní investoři, lidé se stabilními příjmy nebo domácnosti, které chtějí uložit peníze do hmotného aktiva. U bytů v Praze s cenami přes 200 000 Kč za metr může být samotný výnos z nájemného jen kolem 2–3 %, ale při započítání očekávaného růstu hodnoty nemovitosti zůstává pro část investorů celková logika investice zajímavá.
Zajímavý byl také rozdíl mezi Prahou a regiony. Zatímco Praha za posledních pět let rostla zhruba o 45 %, v některých krajích rostly ceny bytů o 60–70 % a například Ústecký kraj zaznamenal ještě výraznější nárůst. Podle Ondřeje Mašína se v těchto regionech začíná projevovat i opatrnější přístup bank k odhadům. Banky někdy nechtějí akceptovat kupní cenu v plné výši a jejich odhad může být nižší, což komplikuje financování zejména investičních nákupů.
Dalším důležitým tématem byly nájmy. V Praze nájemné za posledních pět let vzrostlo rychleji než ceny bytů a dostalo se přibližně k úrovni 450 Kč za metr čtvereční. Podle hostů ale nájemné začíná narážet na limity domácností. Ondřej Mašín popsal konkrétní zkušenost z pronájmu bytu, kde bylo několik vážných zájemců, ale žádný z nich už nechtěl cenu navyšovat. Nakonec byt získala firma, která byla ochotná zaplatit více a zároveň působila jako stabilnější nájemce. Ukazuje to, že nájemní trh je stále silný, ale už ne ve všech situacích umožňuje další bezproblémové zdražování.
Diskuze se dotkla také rodinných domů. Petr Makovský upozornil na extrémní desetileté nárůsty v některých okresech, například v okrese Prachatice, kde podle prezentovaných dat cena domů k prodeji vzrostla o více než 400 %. Robert Hanzl vysvětlil, že podobná čísla mohou být ovlivněna nízkou nabídkou, konkrétními projekty i tím, že v některých lokalitách je dlouhodobě velmi málo nemovitostí k bydlení. Na druhé straně Praha, Praha-východ, Praha-západ nebo Plzeň-město vykazují nižší procentní růst, protože už před deseti lety měly výrazně vyšší cenovou základnu.
Velmi důležité bylo téma zmenšování bytů a změny dispozic. Podle Roberta Hanzla se trh za poslední roky otočil. Zatímco dříve se očekávalo, že lidé budou přecházet do větších bytů, dnes se kvůli cenám a provozním nákladům často stěhují spíše do menších a efektivnějších jednotek. Developeři proto čím dál častěji staví menší dispozice – zejména 1+kk, 2+kk a omezený počet 3+kk. Velké byty, pokud nejsou v prémiové lokalitě, se mohou prodávat výrazně hůř.
V závěru se hosté věnovali financování. Robert Hanzl upozornil, že banky jsou opatrnější u odhadů nemovitostí, což může být pro kupující komplikací. Zároveň ale uvedl, že hypoteční trh jako celek funguje. Ondřej Mašín doplnil, že velmi silně roste zájem o družstevní bydlení jako alternativní formu financování. Podle něj se družstevní model stává pro část investorů i kupujících zajímavější, protože rozdíl mezi hypotékou a družstevním financováním už není tak výrazný jako dříve.
Závěr pořadu patřil výhledu na léto. Hosté se shodli, že pokud nepřijde nečekaný vnější šok, trh by měl pokračovat ve stabilním vývoji. Zároveň ale upozornili, že léto není pro makléře časem pasivity. Naopak aktivní makléři mohou právě v prázdninových měsících získat nové nabídky, převzít nemovitosti, které se dlouho nedaří prodat, a změnou strategie pomoci prodávajícím k lepšímu výsledku.
Vybrané předchozí díly a další zajímavosti najdete zde:
Analýza vývoje realitního trhu – prosinec 2025: Zdravá stabilizace, boj o pozemky a návrat investorů
Analýza vývoje realitního trhu duben 2025 - Růst cen, rekordní poptávka a investiční jistota
Analýza vývoje realitního trhu únor 2025 - Růst cen a vliv financování
Analýza vývoje realitního trhu leden 2025
Realitní zpravodaj - leden 2025 aneb aktuální situace na realitním trhu
Analýza vývoje realitního trhu prosinec 2024
Analýza vývoje realitního trhu listopad 2024
Analýza vývoje realitního trhu říjen 2024
Analýza vývoje realitního trhu září 2024
Analýza vývoje realitního trhu červenec 2024
Analýza vývoje realitního trhu červen 2024
Analýza vývoje realitního trhu květen 2024
Analýza vývoje realitního trhu duben 2024
Analýza vývoje realitního trhu březen 2024
Analýza vývoje realitního trhu únor 2024
Analýza vývoje realitního trhu leden 2024
Analýza vývoje realitního trhu prosinec 2023
Analýza vývoje realitního trhu listopad 2023
Analýza vývoje realitního trhu říjen 2023
Analýza vývoje realitního trhu září 2023
Analýza vývoje realitního trhu srpen 2023
Analýza vývoje realitního trhu červenec 2023
Analýza vývoje realitního trhu červen 2023
---------------------------
Petr Makovský