7.1.2026 6:16

Termín přiznání k dani z nemovitých věcí se letos posouvá na 2. února 2026. Koho se týká a jak vše vyřídit bez chyb

Daň z nemovitých věcí je pro mnoho lidí „neviditelná“ – dokud nepřijde předpis k platbě. Na rozdíl od daně z příjmů se však daňové přiznání k dani z nemovitých věcí nepodává každý rok, ale hlavně tehdy, když se u vaší nemovitosti něco změnilo: pořídili jste byt či dům, prodali jste nemovitost, darovali ji v rodině, zdědili, přistavěli, zkolaudovali nebo změnili účel užívání.

A právě tady se vyplatí mít jasno, protože termín pro podání přiznání za změny z roku 2025 končí v pondělí 2. února 2026. Po něm už může naskočit sankce. V článku přehledně vysvětlujeme, kdo přiznání podává, co se změnilo v souvislosti s konsolidačním balíčkem, jak přiznání podat co nejrychleji a kdy se daň platí.

1) Kdy je termín a proč se letos posouvá až na 2. února

Standardní lhůta pro podání přiznání k dani z nemovitých věcí je 31. leden. Jenže v roce 2026 připadá 31. leden na sobotu, a proto se poslední den pro podání posouvá na nejbližší pracovní den – pondělí 2. února 2026. Pokud jste tedy v roce 2025 řešili jakoukoli změnu ve vlastnictví nebo parametrech nemovitosti a přiznání jste ještě nepodali, je to klíčové datum.

Důležité je i to, jak se na daň dívat prakticky: finanční úřad obvykle nevymýšlí daň „od nuly“ každý rok. Pokud se u vás nic nezměnilo, úřad vychází z údajů, které už má, a vy jen obdržíte předpis k platbě (typicky na jaře). Jakmile ale ke změně dojde – koupě bytu, koupě domu, prodej nemovitosti, darování, dědictví, přístavba nebo změna užívání stavby – je potřeba změnu promítnout přes přiznání (řádné či dílčí podle situace).

V praxi lidé nejčastěji chybují v jedné věci: odkládají přiznání na poslední chvíli, protože se domnívají, že “to je jen formalita”. Jenže formalita to je pouze tehdy, pokud máte připravené podklady a víte, co přesně uvést. Typicky se hledají údaje o jednotce, pozemku, druhu stavby, výměrách, způsobu užívání, případně navázání na změny z kolaudace či stavebního povolení. Časově nejnáročnější nebývá samotné vyplnění formuláře, ale kontrola údajů.

„U daně z nemovitých věcí se nejvíc zbytečných problémů rodí z toho, že lidé řeší jen samotné podání, ale nevěnují čas kontrole dat. Přitom jedna špatně uvedená výměra, druh pozemku nebo účel užívání stavby může znamenat zbytečné doplňování a stres,“ upozorňuje Monika Lukášová, ředitelka projektu Realiťák roku a úspěšná realitní makléřka realitní kanceláře ReDeMa.

A právě tady se často ukazuje přínos profesionálů: nejlepší realitní makléři zapojení do projektu Realiťák roku mají u převodů nemovitostí nastavené checklisty kroků „po obchodě“ – a kromě předání klíčů či přepisů energií klientovi připomenou i to, zda mu vzniká povinnost podat přiznání k dani z nemovitých věcí.

2) Kdo musí podat přiznání a kdy naopak nic hlásit nemusíte

Základní pravidlo zní jednoduše: přiznání podává ten vlastník (nebo poplatník), u něhož došlo ke změně. Pokud jste v roce 2025 žádnou nemovitost nezískali, žádné se nezbavili, nepřistavěli, nezkolaudovali a nezměnili účel užívání, pak obvykle nic hlásit nemusíte. Daň vám bude vyměřena podle dříve známých údajů a na jaře vám přijde předpis k platbě.

Naopak přiznání se typicky podává, pokud v roce 2025 nastalo alespoň jedno z následujících:

koupě bytu / koupě domu / koupě pozemku,
prodej nemovitosti nebo převod na děti (darování),
dědictví a převod vlastnictví v rámci vypořádání,
nová stavba nebo jednotka (např. po kolaudaci),
přístavba, nástavba, rozšíření stavby,
změna účelu používání stavby (např. z rekreace na trvalé bydlení nebo naopak, případně jiné využití, které má dopad do daně).

Důležité je si uvědomit ještě jeden praktický detail: konsolidační balíček přinesl změny, které se do daně často promítnou automaticky, aniž by lidé museli cokoli hlásit. Přesto existují výjimky – a ty jsou pro rok 2026 zásadní, protože u některých poplatníků může vzniknout povinnost podat přiznání nově.

Podle pravidel, která dopadají do roku 2026, se nová povinnost podat přiznání týká zejména těchto situací:

Vybrané typy pozemků – typicky vlastníci určitých lesních pozemků, parků nebo ploch, na kterých leží komunikace, kde se uplatní nové nastavení.
Uživatelé nemovitostí spravovaných státem, tedy pokud máte pronajatou nemovitost spravovanou například Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových nebo Státním pozemkovým fondem.
Uživatelé stavby nebo jednotky, jejíž vlastník není znám – nově platí pravidlo, že uživatel je poplatníkem daně ze staveb a jednotek, pokud vlastník zdanitelné stavby nebo jednotky není znám. Tím skončila dřívější výjimka, kdy tito lidé byli od daně osvobozeni.

Z hlediska veřejnosti je klíčové nepodcenit hlavně bod 2 a 3, protože mnoho lidí se v těchto situacích vůbec nepovažuje za poplatníka – a přitom povinnost může vzniknout právě jim. Pokud máte byť jen pochybnost, vyplatí se krátká konzultace s finančním úřadem nebo s odborníkem.

„Veřejnost často řeší převod nemovitosti jako jednorázovou událost. Jenže kvalitní servis znamená upozornit i na povinnosti, které přicházejí ‘po všem’. Projekt Realiťák roku stojí na tom, že profesionální makléř klienta nenechá tápat – pomůže mu pochopit proces, rizika i návazné kroky,“ říká Petr Makovský, výkonný ředitel realitního portálu Reality.iDNES.cz a zakladatel projektu Realiťák roku.

3) Jak přiznání podat v roce 2026: nejrychlejší cesta, co si připravit a proč se vyplatí předvyplnění

Nejpraktičtější způsob podání je přes online portál Moje daně. Výhodou je možnost využít elektronické formuláře a u části lidí i výrazné zjednodušení díky předvyplnění. Pokud se přihlásíte do Daňové informační schránky plus (DIS+), můžete využít automatického doplnění údajů z Finanční správy a katastru nemovitostí. V praxi to znamená, že se vám předvyplní řada identifikačních údajů a vy se soustředíte na kontrolu a doplnění případných změn.

Důležité upozornění: předvyplnění je skvělý pomocník, ale není to “autopilot”. Vždy platí, že za správnost údajů odpovídá poplatník. Pokud například proběhla přístavba, změna dispozic, změna účelu užívání nebo jiné stavební úpravy, které se do evidence nepropsaly tak, jak čekáte, je potřeba tomu věnovat pozornost.

Podat přiznání můžete i bez přihlášení do DIS+, jen v takovém případě vyplňujete všechny údaje ručně. Možnost zůstává i papírová – tedy formulář vytisknout, vyplnit a doručit na finanční úřad osobně nebo poštou. Jenže to je varianta nejpomalejší a nejvíc náchylná na formální chyby.

Co je dobré si připravit předem, aby podání šlo hladce:

základní identifikaci nemovitosti (typ, lokalita, údaje k evidenci),
informace o tom, co se změnilo v roce 2025 (nabytí, převod, přístavba, změna užívání),
u změn ve stavbě i podklady k tomu, co se reálně změnilo (např. kolaudace, rozhodnutí, technické podklady),
přehled, zda nejde o některý z „nových“ případů vyvolaných změnami pravidel (např. uživatel při neznámém vlastníkovi apod.).

A ještě jeden praktický postřeh: na konci ledna bývá na úřadech největší nápor. Ne proto, že by podání bylo složité, ale protože lidé řeší dotazy najednou. Pokud chcete klid, vyplatí se podání neodkládat a případné nejasnosti řešit dřív.

4) Kdy se daň platí, jak fungují koeficienty obcí a co hrozí při pozdním podání

Daň z nemovitých věcí se standardně platí do 31. května. Výjimky existují – například pokud daň přesáhne 5 000 Kč, lze ji rozdělit na dvě části: do 31. května se uhradí 5 000 Kč a zbytek až v listopadu. Specifické posuny mají zemědělci a chovatelé ryb – u nich se první část daně hradí až v srpnu.

Výši daně úředníci vypočítají podle několika parametrů:

typu a velikosti nemovitosti (stavba, jednotka, pozemek),
účelu, k jakému nemovitost používáte,
a zejména podle koeficientů, které si část obcí a měst stanovuje samostatně. Právě koeficienty jsou důvod, proč se daň může lišit i u podobných nemovitostí v různých lokalitách.

Platební údaje (předpis k úhradě) obvykle chodí v květnu. Podle toho, jak komunikujete s úřady, vám mohou přijít datovou schránkou, e-mailem (pokud ho máte nastavený), nebo klasickou složenkou.

Pokud si nejste jistí, finanční správa s tím počítá a v lednu posiluje podporu: specializovaní pracovníci mají v lednu 2026 realizovat 255 výjezdů do obcí po celé České republice a na přelomu ledna a února mívají úřady prodloužené úřední hodiny. V uvedeném období 26. 1. až 2. 2. 2026 jsou plánované úřední hodiny typicky takto:

pondělí až čtvrtek: 8:00–17:00
pátek: 8:00–14:00
Některá pracoviště mohou být otevřená i déle podle místních zvyklostí.

A co když termín nestihnete? Zásadní je nepanikařit a jednat rychle. Pokud přiznání podáte po lhůtě, ale dříve, než vás správce daně vyzve, nevzniká vám povinnost uhradit pokutu za opožděné tvrzení daně. Pokud však podáte až poté, co vás úřad vyzve, pokuta už zpravidla hrozí a roste za každý den prodlení o 0,05 % stanovené daně. Zákon zároveň stanovuje horní limit pokuty až do 300 000 Kč.

„Z pohledu praxe je nejlepší strategie jednoduchá: nečekat, až vás úřad dožene. Když se něco nepovede v termínu, pořád se vyplatí jednat hned. U nemovitostí je včasná aktivita skoro vždy levnější než následné vysvětlování,“ dodává Monika Lukášová.

Závěr

Přiznání k dani z nemovitých věcí není každoroční maraton – ale když už ho podat musíte, je škoda to zbytečně odkládat. Pokud jste v roce 2025 koupili byt, dům, pozemek, nemovitost prodali, darovali, zdědili, přistavěli nebo změnili účel užívání stavby, hlídejte si termín 2. února 2026. Změny spojené s konsolidačním balíčkem navíc přinášejí i situace, kdy mohou mít novou povinnost podat přiznání i lidé, kteří by to dříve nečekali (například uživatelé při neznámém vlastníkovi nebo u některých státem spravovaných pronájmů). Nejrychlejší cesta vede přes Moje daně, ideálně s využitím DIS+ a předvyplněním – ale vždy s pečlivou kontrolou.

A protože cílem projektu Realiťák roku je zvyšovat standardy realitních služeb a chránit veřejnost před zbytečnými chybami, připomínáme i to nejpraktičtější: kvalitní realitní makléř není jen „od prodeje“, ale průvodce celým procesem. Od právních kroků přes bezpečné předání až po upozornění na návazné povinnosti, které s vlastnictvím nemovitosti souvisejí. Právě tyto detaily často rozhodují o tom, zda budete mít z nemovitosti radost – nebo zbytečné starosti.

Potřebujete pomoci s prodejem nebo máte otázky? Ozvěte se mi.

Pokud zvažujete prodej své nemovitosti nebo si nejste jistí, jak správně postupovat, ráda vám s tím pomohu. Díky letité praxi, odbornému zázemí a síti prověřených makléřů z projektu Realiťák roku vám mohu nabídnout bezpečný, efektivní a lidsky přístupný prodej nemovitosti od A do Z. Každá nemovitost je jedinečná – stejně jako její majitel. A právě proto věřím na individuální přístup a férové jednání.

Neváhejte mě kontaktovat – společně najdeme to nejlepší řešení právě pro vás.
mail: monika.lukasova@realitakroku.cz

S důvěrou,
Monika Lukášová
realitní makléřka & ředitelka projektu Realiťák roku

------------------------------------------

Další zajímavé články pro odbornou veřejnost:

Pomáháme plnit sny o bydlení - Provize realitního makléře: za co ve skutečnosti platíte?

Legalizace „černých staveb“ je náročná, ale často se vyplatí. Co musí pohlídat prodávající, kupující i realitní makléř

Darování družstevního bytu v rodině: co přesně darujete, co hlídá družstvo a na co si dát pozor

Pomáháme plnit sny o bydlení - Černé stavby: skryté riziko na vaší zahradě. Jak je poznat a co s nimi?

Pomáháme plnit sny o bydlení - Dotace v nemovitostech: Jak z „domu po babičce“ udělat moderní bydlení bez zbytečného rizika

Pomáháme plnit sny o bydlení - Daně v nemovitostech: kdy platíte, kdy jste osvobozeni a kde lidé dělají největší chyby

Kdo platí za staré závazky při převodu bytu? Klíčové právní zásady, na které nesmí zapomenout žádný prodávající ani kupující

Získat hypotéku na investiční byt bude složitější. Co mění ČNB a jak na to připravit své financování