31.3.2026 6:09
Od 1. července 2025 se v oblasti DPH u nemovitostí mění samotná logika posuzování řady obchodů. Nestačí už jen říct, že se prodává byt, dům nebo pozemek. Nově je ještě důležitější správně určit, o jaký typ nemovité věci jde, zda jde o první dodání, zda neproběhla podstatná změna stavby, jak je objekt zapsán v RÚIAN a zda vůbec splňuje definici stavby pro bydlení nebo pro sociální bydlení. Právě v těchto detailech budou v praxi vznikat nejčastější chyby – a často i velmi drahé chyby.
Generální finanční ředitelství ve své oficiální Informaci výslovně uvádí, že od 1. 7. 2025 dochází ke změnám zejména v pravidlech pro osvobození od daně při dodání nemovitých věcí, v uplatnění sazeb daně ve stavebnictví, v definicích staveb pro bydlení a pro sociální bydlení a také v pravidlech pro výpočet podlahových ploch. Současně platí, že pro daňové povinnosti vzniklé od 1. 7. 2025 se použije právě tato nová Informace, zatímco starší metodika GFŘ k DPH u nemovitých věcí po 1. 1. 2016 zůstává použitelná už jen pro povinnosti vzniklé do 30. 6. 2025.
„U DPH u nemovitostí dnes nestačí říct, že jde o byt, dům nebo pozemek. Rozhodují detaily – způsob zápisu v RÚIAN, skutečný charakter transakce, rozsah stavebních úprav i správný výpočet podlahové plochy. Právě tady může dobrý makléř klientovi ušetřit velmi nepříjemné chyby,“ říká Monika Lukášová, ředitelka projektu Realiťák roku.
Jedna z nejdůležitějších změn spočívá v tom, že pravidla pro dodání nemovitých věcí jsou od 1. 7. 2025 rozdělena do dvou samostatných ustanovení zákona o DPH. Ustanovení § 55a upravuje dodání pozemků, které netvoří funkční celek se stavbou pevně spojenou se zemí. Ustanovení § 56 naopak upravuje dodání tzv. vybraných nemovitých věcí, mezi které patří zejména stavba pevně spojená se zemí, pozemek tvořící funkční celek s takovou stavbou, jednotka a hmotné právo stavby. Už tento první krok je zásadní, protože od něj se odvíjí další režim zdanění nebo osvobození.
Současně platí, že pojem pozemek nelze pro účely DPH automaticky ztotožňovat s parcelou v katastru. Pozemek pro účely zákona o DPH může tvořit jedna i více parcel. Podobně ani pojem stavba pevně spojená se zemí nelze chápat jen čistě laicky. Rozhodující je, zda je stavba spojena se zemí tak, že ji nelze snadno rozebrat nebo přemístit, a posuzují se nejen fyzická, ale i ekonomická kritéria – tedy například náročnost rozebrání, potřebné vybavení, čas a náklady nebo vliv na hodnotu konstrukce. Oficiální Informace v této souvislosti výslovně upozorňuje i na případy mobilních domů.
Velmi důležitý je také pojem funkčního celku. Pozemek tvořící funkční celek se stavbou je takový pozemek, který slouží k provozu stavby, k plnění její funkce nebo je spolu se stavbou využíván. V realitní praxi to bude hrát velkou roli například u rodinných domů se zahradou, příjezdovou cestou, garáží nebo technickými stavbami. Zároveň však GFŘ upozorňuje, že v dodání nemovitých věcí má koncept funkčního celku omezené použití a je třeba vždy nejprve posoudit, zda nejde o hlavní a vedlejší plnění.
U samostatného dodání pozemku podle § 55a platí základní princip, že dodání pozemku je osvobozeno od daně bez nároku na odpočet, s výjimkou stavebního pozemku. Dodání stavebního pozemku je vždy zdanitelným plněním podléhajícím základní sazbě daně. Právě vymezení stavebního pozemku je však po novele širší a přesnější, než na co byla část trhu zvyklá.
Za stavební pozemek se považuje jednak pozemek zastavitelný, tedy takový, na který lze na základě územně plánovací dokumentace, vymezení zastavěného území nebo rozhodnutí stavebního úřadu umístit stavbu pevně spojenou se zemí. Jednak jde o pozemek určený k zastavění, tedy takový, na kterém nebo v jeho okolí byly nebo jsou prováděny stavební nebo obdobné práce za účelem budoucího umístění stavby pevně spojené se zemí. V praxi tak nebude rozhodovat jen to, co je napsáno v územním plánu, ale i to, zda už byly provedeny práce směřující k budoucí výstavbě – například příprava staveniště, výkopy, zpevnění přístupu nebo přivedení sítí.
Současně je důležité, že za stavební pozemek se nepovažuje pozemek pouze formálně zastavitelný, pokud jej z objektivních důvodů nelze zastavět nebo je takové zastavění vysoce nepravděpodobné. Naopak samotné podání návrhu na změnu územního plánu ještě automaticky neznamená, že už jde o stavební pozemek. Rozhodující je charakter pozemku v okamžiku dodání.
Velkou pozornost je potřeba věnovat i hraničním situacím. Informace GFŘ výslovně řeší například případy, kdy se na pozemku nacházejí pouze základy budoucí stavby, nebo naopak stavba určená k demolici. U základové desky ještě nemusí jít o dodání stavby – může se stále jednat jen o dodání stavebního pozemku. U stavby určené k demolici se naopak musí hodnotit celý kontext: smluvní ujednání, technický stav, rozsah demoličních prací, způsob využití stavby v době dodání i objektivně zjistitelný úmysl stran.
Největší změna se týká § 56, tedy dodání vybraných nemovitých věcí. GFŘ výslovně uvádí, že od 1. 7. 2025 dochází v této oblasti k zásadním změnám a že se významně rozšiřuje okruh případů, kdy je dodání vybrané nemovité věci osvobozeno od daně. Zdanitelným plněním tak zůstávají jen přesně vymezené situace.
Dodání vybrané nemovité věci je osvobozeno od daně bez nároku na odpočet, s výjimkou tří případů. Prvním je dodání vybrané nemovité věci, která není dokončená. Druhým je první dodání dokončené vybrané nemovité věci uskutečněné do konce dvacátého třetího kalendářního měsíce bezprostředně následujícího po měsíci, v němž se tato věc považuje za dokončenou. Třetím je první dodání uskutečněné ve stejné 23měsíční době po podstatné změně dokončené vybrané nemovité věci. Mimo tyto situace je plnění osvobozené.
Zásadní je, že u dokončené vybrané nemovité věci je po novele zdanitelné pouze první dodání ve stanovené době. Druhé a další dodání už jsou osvobozená bez ohledu na to, kolik času od dokončení uplynulo. To je jedna z nejvýznamnějších praktických změn. V realitní praxi to znamená, že ne každá relativně nová nemovitost bude automaticky zdanitelná jen proto, že od její kolaudace neuplynuly dva roky. Rozhodující bude, zda jde opravdu o první dodání.
Za dokončenou se vybraná nemovitá věc považuje dnem nabytí právní moci prvního kolaudačního rozhodnutí nebo dnem splnění podmínek k trvalému užívání, pokud se kolaudační rozhodnutí nevydává. U nedokončených nemovitých věcí přitom platí přísnější režim: do doby dokončení je zdanitelným plněním každé jednotlivé dodání takové nedokončené věci, nikoli jen první převod.
Důležitá je i další praktická věc: samotné formální vymezení jednotek prohlášením vlastníka bez souvisejících stavebních úprav nemá samo o sobě vliv na posouzení osvobození podle § 56. Jinými slovy, pokud se z dokončené stavby pouze právně oddělí jednotlivé jednotky, ale fyzický stav objektu se nemění, neběží tím nový časový test. Pokud je ale vymezení jednotek spojeno se stavebními úpravami, je potřeba posoudit, zda už nejde o podstatnou změnu.
Právě institut podstatné změny bude v praxi mimořádně důležitý u rekonstrukcí, přestaveb, investičních nákupů a tzv. flipů. Podstatnou změnou dokončené vybrané nemovité věci se podle § 56 odst. 5 rozumí taková změna dokončené vybrané nemovité věci, jejímž cílem je změna jejího využití nebo podmínek jejího obývání, pokud skutečné náklady vynaložené na tuto změnu bez daně osobou, která uskutečňuje bezprostředně následující dodání, přesáhnou 30 % základu daně při tomto bezprostředně následujícím dodání.
To znamená, že musí být současně splněna dvě kritéria. Prvním je kvalitativní hledisko – stavební úpravy musí vést ke změně využití nebo ke změně podmínek obývání stavby. Druhým je kvantitativní hledisko – skutečné náklady na tuto změnu musí přesáhnout 30 % základu daně při bezprostředně následujícím dodání. Nestačí tedy jen velká rekonstrukce, pokud nemá potřebný charakter, a nestačí ani změna funkce, pokud není spojena s relevantními stavebními úpravami.
Informace GFŘ výslovně uvádí, že stavebními úpravami mohou být nástavby, přístavby, rekonstrukce, modernizace i opravy, pokud vedou ke změně využití nebo podmínek obývání stavby. Jako příklady uvádí například změnu ubytovacího zařízení na bytový dům, nástavbu dalšího podlaží, zateplení, modernizaci vytápění, vestavbu výtahu, změnu vnitřního uspořádání, výměnu umakartového jádra za zděné, sanaci vlhkého zdiva nebo opravy střechy, oken a fasády, pokud vedou k podstatné změně podmínek obývání. Naopak běžná pravidelná údržba definici podstatné změny zpravidla nenaplňuje.
Velmi důležité je také to, že do hodnoty nákladů se započítávají pouze náklady vynaložené na podstatnou změnu osobou, která uskutečňuje bezprostředně následující dodání nemovité věci. Náklady předchozího vlastníka se po novele naopak nezohledňují. To je zásadní zejména u investičních obchodů, kde se nemovitost kupuje po starší rekonstrukci a dále se prodává.
„Nová pravidla dávají mnohem větší váhu přesné klasifikaci nemovitosti a kvalitní přípravě podkladů. V praxi to znamená, že profesionální realitní služba musí mnohem úžeji spolupracovat s daňovým poradcem, účetním i právníkem, zejména u developerských, investičních a rekonstrukčních případů,“ říká Petr Makovský, výkonný ředitel realitního portálu Reality.iDNES.cz a zakladatel projektu Realiťák roku.
Jedna z nejpraktičtějších změn se týká definice staveb pro bydlení. Cílem nové právní úpravy je podle GFŘ maximálně navázat vymezení staveb pro bydlení na zápis stavby v registru územní identifikace, adres a nemovitostí, tedy v RÚIAN. Jde o veřejný registr, který má z hlediska právní jistoty pro účely DPH zásadní význam.
Od 1. 7. 2025 je bytovým domem pro účely DPH pouze taková stavba, která je jako bytový dům zapsána v RÚIAN. Stejně tak je rodinným domem pouze taková stavba, která je jako rodinný dům zapsána v RÚIAN. Pokud skutečný stav nebo faktické užívání neodpovídá způsobu zápisu, není tato skutečnost z hlediska právní jistoty plátců pro účely DPH rozhodující. Jinými slovy: polyfunkční objekt, který je fakticky využíván k bydlení, nebude bytovým domem pro účely DPH, dokud nebude odpovídajícím způsobem změněn zápis v RÚIAN. A naopak objekt zapsaný jako bytový dům bude pro DPH bytovým domem, i když bude ve skutečnosti používán jinak.
Vedle bytového domu a rodinného domu patří mezi stavby pro bydlení také obytný prostor a místnost užívaná spolu s obytným prostorem, která se nachází ve stejné stavbě pevně spojené se zemí. Důležité je, že pojem obytný prostor není totéž co jednotka. Obytný prostor může, ale nemusí být jednotkou. Rozhodující je, zda jde o soubor místností nebo jednu obytnou místnost, které svým stavebně-technickým uspořádáním a vybavením splňují požadavky na trvalé bydlení a jsou k tomuto účelu určeny. Ani fakt, že má někdo v prostoru hlášen trvalý pobyt, ještě sám o sobě neznamená, že jde pro účely DPH o obytný prostor.
Mezi stavby pro bydlení se zahrnují i tzv. obslužné stavby, tedy stavby sloužící k využití bytového nebo rodinného domu, pokud jsou zřízeny na pozemku tvořícím s tímto domem funkční celek a slouží stejnému hospodářskému účelu. V praxi může jít například o garáž, kůlnu, sklad, studnu, bazén, čistírnu odpadních vod, stavbu pro tepelné čerpadlo nebo zpevněné plochy. Pokud ale tatáž stavba slouží jinému účelu, například podnikání, už definici stavby pro bydlení naplnit nemusí.
Ještě přísnější je režim staveb pro sociální bydlení, protože právě ten je klíčový pro použití snížené sazby daně. Obytným prostorem pro sociální bydlení je obytný prostor, jehož podlahová plocha nepřesahuje 120 m². Rodinným domem pro sociální bydlení je rodinný dům, jehož podlahová plocha nepřesahuje 350 m². Bytovým domem pro sociální bydlení je pak takový bytový dům, v němž je více než polovina podlahové plochy tvořena obytnými prostory pro sociální bydlení.
U obytného prostoru pro sociální bydlení je důležité, že se do jeho podlahové plochy nezapočítává plocha místností užívaných spolu s tímto obytným prostorem, pokud se sice nacházejí ve stejné stavbě, ale leží mimo samotný obytný prostor. Typicky může jít o sklep, komoru, kočárkárnu nebo garáž mimo byt. Tyto prostory mohou být samostatně místností užívanou spolu s obytným prostorem pro sociální bydlení, ale samy se nezapočítávají do limitu 120 m² daného bytu.
Novela navíc rozšiřuje definici staveb pro sociální bydlení i na některé stavby posuzované podle účelu využití, například zařízení sociálních služeb, internáty nebo další objekty uvedené v § 48a odst. 2. Nově se do této kategorie mohou za určitých podmínek dostat i víceúčelové stavby, pokud v nich převažuje využití pro sociální účely. Do výpočtu se přitom může započítávat i odpovídající podíl společných prostor. To je důležité třeba u domovů pro seniory nebo objektů se smíšeným provozem.
Také obslužné stavby mohou být stavbou pro sociální bydlení, pokud slouží výhradně k využití stavby bytového domu pro sociální bydlení, rodinného domu pro sociální bydlení nebo stavby posuzované podle jejího sociálního účelu. Typicky může jít například o garáž, kotelnu nebo jiné technické zázemí, ale jen tehdy, pokud skutečně slouží výhradně stavbě pro sociální bydlení. Pokud stejná kotelna zásobuje i jiný objekt, například školu nebo běžný komerční provoz, tuto definici už zpravidla nenaplní.
Tohle je jeden z nejdůležitějších praktických závěrů celé nové úpravy. Je-li dodání nemovité věci zdanitelným plněním, snížená sazba daně se podle § 49 odst. 3 použije pouze tehdy, jde-li o stavbu pro sociální bydlení, o pozemek nebo právo stavby bez jiné stavby než stavby pro sociální bydlení, anebo o jednotku, která nezahrnuje jiný prostor než obytný prostor pro sociální bydlení. Nestačí tedy, že jde „jen“ o stavbu pro bydlení. Vždy musí jít o stavbu pro sociální bydlení.
Stejné pravidlo platí i pro nedokončené stavby. Pokud je předmětem dodání nedokončená stavba nebo nedokončená jednotka a je zřejmé, že po dokončení naplní definici stavby pro sociální bydlení, může se použít snížená sazba daně. Rozhodující je budoucí stav vyplývající například z projektové dokumentace nebo z povolení záměru. Plátce však musí být schopen tento budoucí režim prokázat.
Oficiální Informace rozlišuje dvě základní situace. První jsou stavební a montážní práce spojené s výstavbou, druhou stavební a montážní práce prováděné na dokončených stavbách. Toto rozlišení je důležité pro správné uplatnění sazby daně.
U stavebních a montážních prací spojených s výstavbou se snížená sazba použije pouze tehdy, pokud jejich výsledkem má být stavba pro sociální bydlení. Rozhodující je budoucí stav podle projektové dokumentace, povolení záměru a dalších podkladů. Za výstavbu se pro účely DPH považují stavební nebo montážní práce prováděné na nedokončených stavbách.
U prací prováděných na dokončených stavbách je naopak rozhodující primárně charakter stavby či prostoru, na nichž se práce provádějí. Snížená sazba se použije i na práce v nebytové části dokončené stavby pro bydlení nebo sociální bydlení, pokud je celá stavba dokončenou stavbou pro bydlení nebo sociální bydlení. Typicky tedy mohou do snížené sazby spadat i práce v přízemní prodejně bytového domu, pokud je celý objekt stále bytovým domem nebo bytovým domem pro sociální bydlení.
Naopak od 1. 7. 2025 výslovně platí, že pokud se prováděnými stavebními nebo montážními pracemi dokončená stavba pro bydlení nebo sociální bydlení mění na stavbu nebo prostor, které už stavbou pro bydlení ani sociální bydlení nejsou, použije se základní sazba daně. To může být například přestavba bytového domu na administrativní budovu, přestavba domova pro seniory na hotel nebo přestavba rodinného domu na ubytovací zařízení.
Zvláštní pravidlo pak dopadá na dokončené stavby, které samy o sobě nejsou stavbou pro bydlení ani sociální bydlení, ale některé jejich části slouží výhradně k bydlení nebo sociálnímu bydlení. V takových případech lze sníženou sazbu použít jen na práce prováděné na těch částech stavby, které slouží výhradně k bydlení nebo sociálnímu bydlení. Pokud je plnění jediné a nedělitelné a týká se zároveň „bytové“ i jiné části objektu, stanoví se základ daně podle poměru podlahových ploch a na jednotlivé části se použije odpovídající sazba.
Samostatnou kapitolou je nová vyhláška č. 163/2025 Sb. o způsobu výpočtu podlahové plochy pro účely DPH. Podle přílohy GFŘ se od 1. 7. 2025 pro výpočet podlahových ploch u všech typů staveb a jejich částí použijí výhradně pravidla stanovená touto vyhláškou. To je zásadní zejména pro posouzení, zda obytný prostor nepřesahuje 120 m², zda rodinný dům nepřesahuje 350 m² a zda u bytového nebo víceúčelového domu převažuje sociální bydlení.
Podlahová plocha stavby se nově počítá jako součet ploch jednotlivých místností a prostorů uvnitř obvodové konstrukce stavby. Do plochy se nezapočítávají například balkon, otevřená veranda, zápraží ani lodžie. Naopak sklepy a jiná podzemní podlaží se započítávají. Půda se nezapočítává, pokud není stavebně určena k účelovému využití, zatímco podkroví určené k využití se započítává. Nezapočítává se schodiště, podesty, mezipodesty, výtahové šachty a technologické zázemí těchto prostor.
Velkou změnou je i samotný způsob výpočtu místnosti. Podlahová plocha místnosti se nově vypočte jako plocha vymezená vnitřním lícem pevných stěn ohraničujících místnost. Jinak řečeno: pevné obvodové stěny místnosti se do její podlahové plochy už nezapočítávají. Naopak se započítává plocha pod příčkami, které nespojují strop s podlahou a nejsou tedy pevnou stěnou vymezující místnost. Započítávají se i plochy pod vestavěnými prvky uvnitř místnosti. U mezonetů se nezapočítává schodiště a u galerií se plocha započte jen tehdy, pokud světlá výška galerie dosahuje alespoň 2,3 m.
Právě tato změna může v praxi rozhodnout o tom, zda se byt nebo dům ještě vejde do limitů pro sociální bydlení. A tím může rozhodnout i o tom, zda se u dodání nemovitosti nebo u stavebních prací použije snížená sazba, nebo základní sazba daně.
Nová pravidla DPH u nemovitostí od 1. 7. 2025 výrazně zvyšují nároky na přípravu transakce. Už nebude bezpečné spoléhat jen na starý zvyk, zkratku v inzerci nebo na jednoduchou poučku, že „novostavba se daní a starší stavba ne“. V praxi bude potřeba správně určit, zda jde o pozemek podle § 55a nebo o vybranou nemovitou věc podle § 56, zda je nemovitost dokončená, zda jde o první dodání, zda neproběhla podstatná změna, jak je objekt veden v RÚIAN, jaká je skutečně relevantní podlahová plocha a zda stavba splňuje definici sociálního bydlení.
Právě proto bude ještě důležitější role kvalitního makléře, který dokáže klienta včas upozornit na rizika a přizvat ke složitějším případům daňového poradce, účetního nebo právníka. Typicky půjde o developerské prodeje, investiční nákupy, prodeje po rekonstrukci, převody víceúčelových objektů, rozdělování budov na jednotky, obchody se stavebními pozemky nebo případy, kde je potřeba správně určit, zda je stavba vedena a posouzena jako bytový dům, rodinný dům nebo jiný typ objektu. Tento posun je z pohledu trhu logický – ale zároveň znamená, že chybovost může být u nepřipravených transakcí ještě vyšší než dříve.
Před každým složitějším prodejem nebo rekonstrukcí by mělo zaznít několik základních otázek. Co se přesně dodává? Jde o pozemek, stavbu, jednotku, nebo právo stavby? Je objekt dokončený, nebo nedokončený? Nejde o první dodání ve stanovené době? Neproběhly stavební úpravy, které už mohou být podstatnou změnou? Jak je objekt zapsán v RÚIAN? A pokud se pracuje s nižší sazbou, splňuje nemovitost opravdu definici stavby pro sociální bydlení? Bez těchto odpovědí nelze mít daňový režim bezpečně pod kontrolou.
Je zároveň dobré připomenout, že oficiální Informace GFŘ se výslovně nezabývá problematikou nájmu nemovité věci. Tento článek se proto vědomě soustředí na oblast dodání nemovitých věcí, sazeb daně u stavebních a montážních prací, definice staveb pro bydlení a sociální bydlení a výpočet podlahových ploch. Právě tam přinesla novela nejvýznamnější změny, které budou realitní trh ovlivňovat nejvíc.
Nová pravidla DPH u nemovitostí od 1. 7. 2025 nejsou jen účetní nebo technickou změnou. Ve skutečnosti významně mění způsob, jakým se budou posuzovat prodeje pozemků, domů, bytů i rekonstrukce a stavební úpravy. Rozhodovat bude přesná klasifikace nemovitosti, zápis v RÚIAN, správné určení okamžiku dokončení, posouzení prvního dodání, vyhodnocení podstatné změny i nový výpočet podlahových ploch. U jednoduchých případů může být výsledek stále relativně přehledný. U složitějších obchodů ale bude správné nastavení DPH jedním z klíčových parametrů celé transakce.
A právě tady je vidět, jak důležitý je zkušený a prověřený realitní makléř. Nejen kvůli ceně, marketingu nebo vyjednávání, ale i proto, že umí rozpoznat situace, ve kterých už nestačí běžná praxe a je potřeba včas zapojit další odborníky. Pro veřejnost je to další připomínka, že kvalitní realitní služba dnes znamená mnohem víc než jen „zprostředkovat prodej“. Znamená také umět klienta bezpečně provést právními, technickými a daňovými souvislostmi celého obchodu.
9. ročník projektu Realiťák roku dlouhodobě posiluje důvěru v kvalitní realitní služby: pomáhá veřejnosti vybrat si prověřeného makléře a bezpečněji řešit prodej, koupi i pronájem nemovitosti. Součástí projektu je také osvěta – srozumitelně vysvětlujeme klíčové pojmy, upozorňujeme na nejčastější chyby a ukazujeme, co má klient od realitní služby oprávněně požadovat. Projekt probíhá pod záštitou Ministerstva pro místní rozvoj, Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, Senátu Parlamentu České republiky a Hlavního města Prahy.
Jmenuji se Monika Lukášová, jsem ředitelka projektu Realiťák roku a realitní makléřka realitní kanceláře ReDeMa. Pokud prodáváte nebo pronajímáte nemovitost a chcete poradit s nastavením ceny, smluv, postupů nebo se jen ujistit, že máte vše správně, napište mi. Ráda vám pomohu najít nejbezpečnější a nejefektivnější řešení – ať už půjde o konzultaci, nebo rovnou o kompletní zajištění prodeje či pronájmu.
Neváhejte mě kontaktovat – společně najdeme to nejlepší řešení právě pro vás.
mail: monika.lukasova@realitakroku.cz
S důvěrou,
Monika Lukášová
realitní makléřka & ředitelka projektu Realiťák roku
------------------------------------------
Další zajímavé články pro odbornou veřejnost:
Jak vznikají „ležáky“ v realitní nabídce: 7 příčin, které se opakují stále dokola
Bezúročný úvěr na rekonstrukce: nový impuls pro prodej starších nemovitostí
Sklep u rodinného domu: přežitek minulosti, nebo chytrá investice?
Dům „se stigmatem“ po vraždě: je to skrytá vada, zatajená informace – a co s tím můžete dělat
Jak správně nastavit topnou soustavu po zateplení: proč nestačí jen „udělat fasádu“
Nemovitost s věcným břemenem: kdy ji lze darovat nebo prodat a na co si dát zásadní pozor
Počítá se garáž do „obytné plochy“ domu? A hlavně: co se počítá do limitu 350 m² pro DPH
Shell & Core, White Wall, Fit Out: rozumíte skutečně tomu, co si pronajímáte nebo kupujete?
Rekonstrukce družstevního bytu: co můžete upravit sami a kdy už potřebujete souhlas družstva
Dřevostavba není zděný dům: Rizika, která makléř nesmí ignorovat
Jak spojit dva byty do jednoho: krok za krokem k většímu a komfortnějšímu bydlení
Policie zapečetila byt: co to znamená a jak správně postupovat
Stromy na stavebním pozemku: překážka, nebo investice k nezaplacení?
Pronájem a změny v roce 2026: co se opravdu mění a jak se tomu má přizpůsobit nájemní smlouva
Pomáháme plnit sny o bydlení - Pronájem nemovitosti
Pomáháme plnit sny o bydlení - Jak správně nastavit cenu nemovitosti
Pomáháme plnit sny o bydlení - Provize realitního makléře: za co ve skutečnosti platíte?
Darování družstevního bytu v rodině: co přesně darujete, co hlídá družstvo a na co si dát pozor
Získat hypotéku na investiční byt bude složitější. Co mění ČNB a jak na to připravit své financování
Na co si dát pozor při koupi starší nemovitosti
Jak poznat poctivého realitního makléře: 10 znaků, že jste v dobrých rukou
Jak vyřešit spoluvlastnictví: prodeje, výkupy a nejčastější konflikty mezi vlastníky
Jak správně načasovat prodej nemovitosti: sezónnost, ekonomika a strategie
Jak vybrat správného právníka nebo advokáta při prodeji nemovitosti
Když není vše na papíře: Rizika ústních dohod a neformálních slibů při koupi nemovitosti
Jak funguje energetický štítek budovy a proč ho při prodeji nemůžete ignorovat
Jak správně určit tržní cenu nemovitosti: chyby, které vás mohou připravit o stovky tisíc
Jak správně postupovat při dědictví nemovitosti – rady pro pozůstalé i nové vlastníky
Jak funguje předkupní právo: Mýty, realita a co platí v roce 2025
Jak koupit nemovitost bez realitky – výhody, rizika a kdy se to nevyplácí
Kdy a jak se platí daň z nemovitosti – a co se v roce 2025 změnilo?
Co všechno musí obsahovat kupní smlouva? Praktický rozbor pro laiky
Proč se vaše nemovitost neprodává? Nejčastější chyby, které odrazují zájemce
Hypotéka 2025: Jaké podmínky dnes čekají kupující?
Když prodává více vlastníků: jak na spoluvlastnictví a rozdělení výnosu
Jak si vybrat realitního makléře? 10 otázek, které byste mu měli položit
Kdy prodávat a kdy kupovat? Jak načasování ovlivní cenu i rychlost obchodu
Převod družstevního bytu: Na co si dát pozor a kdy se vyplatí
Energetický štítek: Kdy ho potřebujete a co vám prozradí o nemovitosti
Zamlčené závady: Co dělat, když až po koupi zjistíte skryté problémy nemovitosti?
Jak funguje rezervační smlouva a co do ní (ne)patří
Koupě nemovitosti v roce 2025: Jak (ne)podcenit právní nástrahy
Zelené bydlení jako trend: Nízkoenergetické domy dobývají Česko
Revoluce v dražbách nemovitostí: Jak nový zákon chrání kupující
Airbnb pod kontrolou: Nová pravidla pro krátkodobé pronájmy
Daňové novinky 2025: DPH u novostaveb a změny daně z nemovitosti
Nájem nebo vlastní bydlení? Co se vyplatí v roce 2025
Ceny bytů opět rostou: Má ještě smysl čekat na zlevnění?
Hypotéky klesají pod 5 % – vrací se kupující na trh nemovitostí?
Proč je projekt Realiťák roku důležitý?
Změna druhu pozemku Katastrálním úřadem: Vaše práva a možnosti
Vyúčtování služeb v bytových domech: Co je dobré vědět a jak mohou pomoci zkušení makléři
Jak efektivně nafotit nemovitost, aby zaujala na první pohled
Jak správně vybírat byt s ohledem na bezbariérovost?
Jak ochránit darovanou nemovitost před nevhodným nakládáním?
Financování družstevního bytu: Jaké možnosti máte podle nejlepších makléřů projektu Realiťák roku?
Jaké informace musí mít realitní kanceláře povinně na svém webu?
Monika Lukášová, 
Petr Makovský